9 C 303/2021-24 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 31. 8. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení 8 230 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 230 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že je právnickou osobu, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Domáhala se po žalované zaplacení tohoto příspěvku a svůj nárok odvozovala z ustanovení § 4 odst. 1 výše uvedeného zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 7 uvedeného zákona doručení písemné výzvy žalované. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. S ohledem na vyhlášení stavu nouze a mimořádná opatření s pandemií nového koronaviru byla stanovena lhůta k úhradě nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně odeslala žalované výzvu dne 5. 11. 2020. Žalovaná na předmětnou výzvu nereagovala, příspěvek a náklady na jeho uplatnění neuhradila a ani neprokázala, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Žalobkyně zjistila, že motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], se zvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaná coby vlastník neměla od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 uvedeného zákona. Vozidlo bylo 122 dnů nepojištěno a žalovaná porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku dne 5. 11. 2020, splatnost příspěvku nastala 9. 1. 2021. Žalovaná na výzvu nikterak nereagovala, takže jí žalobkyně dne 18. 2. 2021 zaslala upomínku k úhradě částky 8 280 Kč ve lhůtě nejpozději do 5. 3. 2021, na což žalovaná opět nereagovala. Před podáním žaloby byla žalované zaslána 23. 7. 2021 předžalobní upomínku s výzvou k plnění nejpozději do 1. 8. 2021. Ani poté žalovaná neuhradila ničeho. Dlužná částka 8 230 Kč se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1 písm. d/ vyhlášky č. 205/1999 Sb.), konkrétně částkou 65 Kč (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tj. 122 dní, celkem ve výši 7 930 Kč. Dále se dlužná částka skládá z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 4 odst. 4 uvedeného zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Ve věci byl dne 14. 9. 2021 pod č. j. EPR 206978/2021-5 vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 3. 11. 2021, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když účastníci s takovýmto postupem souhlasili (za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Podáním ze dne 16. 12. 2021 vzala žalobkyně částečně zpět návrh ohledně zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč za dobu od 20. 1. 2021 do 27. 7. 2021 a soud v rozsahu částečného zpětvzetí řízení dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil. 5. Z předložených listinných důkazů, a to z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 5. 11. 2020, z upomínky ze dne 18.2. 2021, z předžalobní upomínky ze dne 22. 7. 2021, ze„ sledování zásilky“, soud zjistil, že dne 5. 11. 2020 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky 7 930 Kč, a to nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy (s ohledem na vyhlášení stavu nouze a mimořádná opatření související s pandemií nového koronaviru žalobkyně prodloužila standardní lhůtu k úhradě o 30 dnů). Ve výzvě je rozepsáno, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo [registrační značka] nebylo v období 1. 3. 2020 – 30. 6. 2020 pojištěno. V tomto období byla žalovaná zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník či provozovatel předmětného vozidla. Období bez pojištění 122 dnů. Předpis příspěvku 122 dnů x 65 Kč denní sazba, příspěvek 7 930 Kč a náklady uplatnění 300 Kč, celkem 8 230 Kč. Dne 18. 2. 2021 byla žalovaná upomenuta o úhradu příspěvku do garančního fondu ČKP s tím, aby příspěvek uhradila nejpozději do 5. 3. 2021 na účet uvedený v upomínce. Dne 23. 7. 2021 byla žalované doporučeně zaslána předžalobní upomínka a žalovaná byla vyzvána, aby dlužnou částku uhradila nejpozději do 1. 8. 2021 s tím, že v opačném případě se žalobkyně obrátí na soud. 6. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně poté, co zjistila, že žalovaná coby provozovatel motorového vozidla [registrační značka] neměla ode dne 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších přepisů (dále jen zákon), vyzvala žalovanou v souladu s § 4 odst. 7 zákona k úhradě příspěvku dle § 4 odst. 1, 3 zákona ve výši dle ustanovení § 2, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud věc posoudil dle § 1 odst. 2, § 4, § 15 odst. 1 až 3 zákona, pokud jde o výši denní sazby příspěvku a výši nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek, vychází soud z ustanovení § 2, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Co se týká úroků z prodlení a jejich výše, vychází soud z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému a za situace, kdy tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložené listiny nebyly nikterak zpochybněny, soud žalobě v rozsahu nedotčeném částečným zpětvzetím ohledně úroků z prodlení, vyhověl. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovanou ve sporu zcela úspěšné žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů právního zastoupení 1 089 Kč Náklady právního zastoupení představují: odměna advokátky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (výzva k plnění, převzetí věci, sepis žaloby), dále 3 x 100 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů, vše v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému okresního soudu ISAS). Dále částka 189 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty (21% DPH) z odměny advokátky a náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř., když advokátka, která zastupovala žalobkyni, osvědčila, že je plátkyní DPH. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náklady řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.