13 C 122/2022-24 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 726 Kč s příslušenstvím. Podaný návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník motorového vozidla s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [značka automobilu], VIN: [kód] (dále také jen„ předmětné vozidlo“) nesplnil svou zákonnou povinnost, když v době od 24. 1. 2019 do 30. 6. 2019, tj. po dobu 158 dní, provozoval vozidlo v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), neboť v té době nebylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Z popsaných důvodů je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti provozováno, přičemž výše příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění, nákladů upomínání a nákladů na vymáhání činí 7 726 Kč. Žalovaný příspěvek v době splatnosti dne 4. 8. 2020 nezaplatil a neučinil tak ani následně, byť byl k tomu vyzván v předžalobních výzvách. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. 4. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 5. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán od 5. 6. 2017 jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, které bylo v období od 24. 1. 2019 do 30. 6. 2019, tj. po dobu 158 dní, evidováno jako nepojištěné. Z tohoto důvodu byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu ve výši 7 426 Kč (158 dní po 47 Kč) spolu s náklady na mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč do 4. 8. 2020. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu trvalého pobytu. 6. Soud věc právně posoudil podle § 1 odst. 2, § 3 odst. 2, § 4 zákona o pojištění odpovědnosti a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník provozoval předmětné vozidlo [registrační značka], s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 v období od 24. 1. 2019 do 30. 6. 2019, tj. po dobu 158 dní, bez sjednaného zákonného pojištění, čímž mu vznikla povinnost zaplatit příspěvek a náklady za mimosoudní vymáhání, k jejichž úhradě byl žalobkyní řádně vyzván. Výše příspěvku a nákladů vyplývá z § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek a náklady za mimosoudní vymáhání do dnešního dne neuhradil, proto mu v souladu s § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. vznikla také povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené k zaplacení příspěvku. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, vozidla a nepojištěného období, datu doručení výzvy k zaplacení a výši žalované částky.