13 C 123/2022-23 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 526 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník motorových vozidel [registrační značka], VIN: [kód] (dále také jen„ první vozidlo“) a [registrační značka], VIN: [kód] (dále také jen„ druhé vozidlo“) nesplnil svoji zákonnou povinnost, když první vozidlo v době od 3. 1. 2021 do 21. 4. 2021, tj. po dobu 109 dní, druhé vozidlo v době od 30. 11. 2020 do 12. 3. 2021, tj. po dobu 103 dní, provozoval v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), neboť v té době nebylo k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti z jejich provozu. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni příspěvky za dobu, po kterou byla obě vozidla v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti provozována, přičemž výše těchto příspěvků včetně nákladů na jejich uplatnění, nákladů upomínání a nákladů na jejich vymáhání činí za první vozidlo celkem 7 085 Kč (splatnost příspěvku nastala dnem 10. 8. 2021), za druhé vozidlo celkem 4 841 Kč (splatnost příspěvku nastala dnem 21. 8. 2021). Žalovaný příspěvky v době splatnosti nezaplatil a neučinil tak ani následně, byť byl k tomu řádně vyzván. 2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také jen„“ o. s. ř.“) zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 3. Z registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je v registru vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel vozidla [značka automobilu], [registrační značka], VIN: [kód] s kubaturou 2 496 cm³ od 17. 3. 2020. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 27. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 7 085 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do 21. 4. 2021, tj. za dobu 109 dní, spolu s nákladem na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč (celkem 7 385 Kč) ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Z informací o zásilce České pošty bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu dne 28. 5. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení poplatků za první vozidlo s tím, že jinak bude dluh vymáhat soudní cestou. Ze sledování zásilky České pošty bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu dne 12. 1. 2022. 4. Z registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je v registru vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel vozidla [značka automobilu] [registrační značka], VIN: [kód] s kubaturou 1 493 cm³ od 19. 1. 2020. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 7. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 4 841 Kč za dobu od 30. 11. 2020 do 12. 3. 2021, tj. za dobu 103 dní, ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud bude dlužná částka uhrazena, nebude požadovat částku 300 Kč za mimosoudní uplatnění příspěvku. Z informací o zásilce České pošty bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu dne 9. 6. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení poplatků za druhé vozidlo s tím, že jinak bude dluh vymáhat soudní cestou. Z podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalovanému zaslána na adresu trvalého pobytu dne 6. 10. 2022 5. Z upomínek ze dne 2. 9. 2021, 8. 9. 2021, 30. 9. 2021 včetně potvrzení o doručení upomínek, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného několikrát vyzvala k úhradě příspěvku za obě vozidla. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel prvního vozidla (zapsán od 17. 3. 2020) a druhého vozidla (zapsán od 19. 1. 2020). Vozidla, a to první vozidlo v období od 3. 1. 2021 do 21. 4. 2021 (109 dní) a druhé vozidlo v období od 30. 11. 2020 do 12. 3. 2021 (103 dní) byla evidována jako nepojištěná. Z tohoto důvodu byl žalovaný žalobkyní několikrát vyzván k zaplacení příspěvků do garančního fondu včetně náhrady nákladů za vymáhání ve výši 7 385 Kč za první vozidlo (109 dní po 65 Kč, náklady za vymáhání 300 Kč) a 4 841 Kč za druhé vozidlo (103 dní po 47 Kč). Splatnost příspěvku za první vozidlo nastala dne 10. 8. 2021 a druhé vozidlo dne 21. 8. 2021. Výzvy a následné upomínky byly žalovanému zaslány na adresu trvalého pobytu. Žalovaný do dnešního dne příspěvky neuhradil. 7. Soud věc právně posoudil podle § 1 odst. 2, § 3 odst. 2, § 4 zákona o pojištění odpovědnosti a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník provozoval první a druhé vozidlo ve výše uvedených obdobích bez sjednaného zákonného pojištění, čímž mu vznikla povinnost zaplatit příspěvky, k jejichž úhradě byl žalobkyní řádně vyzván. Výše příspěvků a nákladů mimosoudního uplatnění práva vyplývá z § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvky za předmětná vozidla do dnešního dne neuhradil, proto mu v souladu s § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vznikla také povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené k zaplacení příspěvků. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokátky žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, vozidla a nepojištěného období, datu doručení výzvy k zaplacení a výši žalované částky.