13 C 145/2022-20 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky ve výši 3 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 23. 8. 2021 do zaplacení. Tvrdila, že žalovaný dne 7. 8. 2021 cestoval tramvají [číslo] městské hromadné dopravy provozované žalobkyni a neprokázal se platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 20 Kč s přirážkou k jízdnému ve výši 3 000 Kč v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. dne po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. Podáním ze dne 20. 7. 2022 žalobkyně doplnila, že další přirážku požaduje z toho důvodu, že žalovaný odmítl předložit doklad totožnosti a odcházel ze zastávky. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud ke skutkovému závěru, že se žalovaný dne 7. 8. 2021 v 18:11 hodin přepravoval prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní, a to tramvají [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné stanovené tarifem žalobkyně ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému stanovenou ve smluvních přepravních podmínkách žalobkyně ve výši 1 500 Kč nezaplatil. V záznamu o provedené přepravní kontrole ze dne 7. 8. 2021 bylo uvedenou pouze to, že žalovaný má zaplatit jízdné 20 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč. V záznamu nebylo vymezeno, že by se žalovaný dopustil dalšího jednání porušující smluvní přepravní podmínky žalobkyně kromě jízdy bez platného jízdního dokladu a za toto jednání má zaplatit dalších 1 500 Kč. Na adresu místa trvalého pobytu byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o přepravě podle § 2550 a násl. ve spojení s § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu, porušil přepravní podmínky žalobkyně a vznikla mu povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b) a c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, § 7 odst. 5, 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, kterou stanovila žalobkyně jako dopravce v tarifu (20 Kč jízdné) a v čl. 4 přepravních podmínek (přirážka 1 500 Kč). Podle § 1968, § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly, a to od 16. dne po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. Soud tak žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 520 Kč od 23. 8. 2021 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. Ohledně zbývající žalované částky byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala, že by žalovaný porušil přepravní podmínky i jiným způsobem a vznikla by mu tak povinnost zaplatit další přirážku ve výši 1 500 Kč. V záznamu o provedené přepravní kontrole ze dne 7. 8. 2021, který představuje významný doklad pro prokázání skutečnosti, které povinnosti cestující během jízdy porušil, nebylo uvedeno, že by se žalovaný dopustil dalšího jednání porušujícího přepravní podmínky žalobkyně. Přičemž podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách může výše přirážky k jízdnému činit nejvýše 1 500 Kč. 7. Protože úspěch obou účastníků řízení byl srovnatelný, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř. 8. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ sazebník“). Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena a) sazebníku 1 000 Kč. Žalobkyně dosud zaplatila jen 400 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 600 Kč.