13 C 2/2022-25 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 9 396 s příslušenstvím. Podaný návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník motorového vozidla s objemem válců nad 1850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [kód] [] (dále také jen„ první vozidlo“) a vozidla s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], VIN: [kód] (dále také jen„ druhé vozidlo“) nesplnil svoji zákonnou povinnost, když první vozidlo v době od 1. 11. 2019 do 12. 12. 2019, tj. po dobu 42 dní, a druhé vozidlo v době od 25. 4. 2020 do 31. 8. 2020, tj. po dobu 129 dní, provozoval v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), neboť v té době nebylo k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti z jejich provozu. Z popsaných důvodů je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvky za dobu, po kterou byla obě vozidla v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti provozována, přičemž výše těchto příspěvků včetně nákladů na jejich uplatnění, nákladů upomínání a nákladů na jejich vymáhání činí za první vozidlo celkem 3 030 Kč (splatnost tohoto příspěvku nastala dnem 23. 11. 2020) a za druhé vozidlo celkem 6 363 Kč (splatnost tohoto příspěvku nastala dnem 4. 5. 2021). Žalovaný příspěvky v době splatnosti nezaplatil a neučinil tak ani následně, byť byl k tomu vyzván v předžalobních výzvách. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. 4. V souladu s § 115a o. s. ř. soud o věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej popsala žalobkyně v návrhu. Bylo zjištěno, že žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel motorového vozidla s objemem válců 2 148 cm3 [registrační značka], VIN: [kód] [] (zapsán od 25. 7. 2018) a motorového vozidla s objemem válců 1 560 cm3 [registrační značka], VIN: [kód] (zapsán od 19. 9. 2019). První vozidlo bylo v období od 1. 11. 2019 do 12. 12. 2019, tj. po dobu 42 dní, evidováno jako nepojištěné. Druhé vozidlo bylo evidováno jako nepojištěné v období od 25. 4. 2020 do 31. 8. 2020, tj. po dobu 129 dní. Z tohoto důvodu byl žalovaný žalobkyní několikrát vyzván k zaplacení příspěvků do garančního fondu, a to ve výši 2 730 Kč za první vozidlo (42 dní po 65 Kč) a 6 063 Kč za druhé vozidlo (129 dní po 47 Kč) s tím, že zaplatí-li příspěvky do 60 dnů od doručení výzvy, nebude žalobkyně požadovat náklady na mimosoudní uplatnění pohledávek po 300 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu trvalého bydliště. 6. Soud věc právně posoudil podle § 1 odst. 2, § 3 odst. 2, § 4 zákona o pojištění odpovědnosti a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník provozoval první vozidlo v období od 1. 11. 2019 do 12. 12. 2019, tj. po dobu 42 dní, a druhé vozidlo v období od 25. 4. 2020 do 31. 8. 2020, tj. po dobu 129 dní, bez sjednaného zákonného pojištění, čímž mu vznikla povinnost zaplatit příspěvky, k jejichž úhradě byl žalobkyní řádně vyzván. Výše příspěvků a nákladů mimosoudního uplatnění práva vyplývá z § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvky za předmětná vozidla do dnešního dne neuhradil, proto mu v souladu s § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vznikla také povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené k zaplacení příspěvků. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokátky žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, vozidla a nepojištěného období, datu doručení výzvy k zaplacení a výši žalované částky.