13 C 8/2021-21 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky ve výši 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky ode dne 20. 9. 2021 do zaplacení z důvodu, že žalovaný dne 19. 9. 2021 cestoval tramvají [číslo] městské hromadné dopravy provozované žalobkyni a neprokázal se platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 30 Kč s přirážkou k jízdnému ve výši 1 500 Kč v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili. 5. Soud provedl důkaz smluvními přepravními podmínkami žalobkyně, tarifem žalobkyně, listinou označenou jako informace pro cestující, zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 19. 9. 2021 podepsaným zaměstnancem žalobkyně a žalovaným, výzvou k úhradě dluhu ze dne 18. 11. 2021 spolu s dodejkou a dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se dne 19. 9. 2021 v 14:35 hodin přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to tramvajovou linkou [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, nezaplatil jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na adresu místa trvalého pobytu byla žalovanému zaslána dne 19. 11. 2021 výzva k úhradě dlužné částky. 6. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o přepravě podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu, vznikla mu povinnost zaplatit jízdné ve výši 30 Kč podle tarifu žalobkyně a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou žalobkyní v čl. 8 odst. 4 přepravních podmínek podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, § 7 odst. 5, 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Podle § 1968 a § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly, a to ode dne následujícího po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. Soud tak žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky ode dne 20. 9. 2021 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu, čísle linky, případně výši žalované částky. 8. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena a) sazebníku 1 000 Kč. Žalobkyně dosud zaplatila jen 400 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 600 Kč.