13 C 82/2022-34 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 616 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci uzavřeli 12. 6. 2020 pomocí prostředků komunikace na dálku a následným zaplacením prvního pojistného ze strany žalovaného pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit počínaje 12. 6. 2020 čtvrtletní pojistné ve výši 672 Kč, avšak pojistné splatné 12. 6. 2020 neuhradil ani po opakovaných urgencích, tudíž došlo dne 11. 6. 2021 k zániku pojistné smlouvy. 3. Soud následně žalobkyni vyzval, aby sdělila, jak dospěla k výši dlužného pojistného, z čeho se žalovaná částka skládá a na základě jakých ustanovení smlouvy ji požaduje. Nato žalobkyně reagovala podáními ze dne 9. 5. 2022, 15. 6. 2022, ve kterých uvedla, že pojistné bylo sice sjednáno na částku 672 Kč splatnou čtvrtletně, avšak na následující pojistné období byla výše pojistného změněna. Pojistné pro období od 12. 6. 2021 do 11. 6. 2022 mělo činit 939 Kč čtvrtletně, přičemž žalovaný byl na změnu podmínek písemně upozorněn. Za pojistné období od 12. 6. 2020 do 11. 6. 2021 pak vznikl nedoplatek na pojistném ve výši 944 Kč. První splátku pojistného uhradil žalovaný dne 15. 6. 2020, od počátku smluvního vztahu uhradil celkem 2 016 Kč (pojistné splatné dne 12. 6. 2020, 12. 9. 2020, 12. 12. 2020). Dlužná částka se tak skládá z nedoplatku 944 Kč a neuhrazeného pojistného za období od 12. 3. 2021 do 12. 6. 2021 ve výši 672 Kč. 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně jako pojistitel nabídla žalovanému jako pojistníkovi pojistnou ochranu v rámci pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] včetně pojištění asistence na dobu neurčitou s počátkem pojištění 12. 6. 2020. Pojistné ve výši 672 Kč mělo být žalovaným placeno čtvrtletně. Pojištění vzniklo zaplacením prvního pojistného na účet žalobkyně pod variabilním symbolem uvedeným v návrhu pojistné smlouvy, následně žalobkyně vystavila žalovanému potvrzení o uzavření pojistné smlouvy [číslo]. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 12. 3. 2021, proto došlo ke dni 11. 6. 2021 k ukončení pojistné smlouvy. Žalovaný do dnešního dne dlužné pojistné ve výši 672 Kč neuhradil. Na adresu trvalého pobytu byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 6. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni sjednané pojistné ve výši 672 Kč splatné dne 12. 3. 2021, avšak do dnešního dne jej neuhradil, tudíž mu vznikla podle § 1968, § 1970 o. z. také druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení postupně dnem následujícím po splatnosti pojistného, žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od 26. 6. 2021, přičemž soud je jejím návrhem vázán a nemůže jej překročit. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 672 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 672 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení doplatku pojistného ve výši 944 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 944 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, soud žalobu zamítl. Podle listinných důkazů předložených žalobkyní mělo dojít ke zvýšení pojistného na částku 939 Kč a vyúčtování doplatku pojistného za období od 12. 6. 2020 do 11. 6. 2021 až po skončení smluvního vztahu účastníků (dne 13. 6. 2021), když pojistná smlouva byla ukončena již ke dni 11. 6. 2021. Pokud by ke zvýšení pojistného a vyúčtování doplatku došlo ještě za trvání smluvního vztahu účastníků, pak žalobkyně nepředložila důkaz, že by byl žalovaný o zvýšení pojistného řádně informován. Soud proto nemohl výše uvedenému nároku vyhovět. Dále soud zamítl požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 672 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, neboť zákonný úrok z prodlení v prvém pololetí roku 2021 činil 8,25 % ročně nikoliv 10 % ročně. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř. Žalovanému, který byl v řízení úspěšnější, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 9. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ sazebník“). Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena a) sazebníku 1 000 Kč. Žalobkyně dosud zaplatila jen 400 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 600 Kč.