138 C 3/2022-43 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se žalobou s návrhem na vydání platebního rozkazu, doručenou soudu dne 21. 2. 2022, domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 47 254 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 47 254 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, a to z titulu dlužného nájemného a úhrad za služby spojené s nájmem bytu. Tvrdila, že uzavřela dne [datum] s žalovaným jako s nájemcem nájemní smlouvu, kdy předmětem nájmu byla bytová jednotka o velikosti 2 + kk se sociálním zařízením v domě [adresa] na [parcelní číslo] na ul. [ulice] v [obec], nájemné bylo sjednáno v čl. II. dané smlouvy částkou 6 500 Kč měsíčně, zálohy na služby spojené s bydlením pak částkou 1 500 Kč měsíčně. Platba nájemného i záloh na služby v celkové výši 8 000 Kč byla splatná vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce na účet žalobkyně. V čl. VI. předmětné nájemní smlouvy si pak účastníci ujednali, že žalobkyně (dle smlouvy pronajímatel) je oprávněna od smlouvy odstoupit v případě (mimo jiné) nezaplacení nájemného a částek z vyúčtování za služby po dobu delší než 2 měsíce po vyúčtování. Žalobkyně vyúčtovala služby spotřebované žalovaným v bytě za období od [datum] do [datum] dne [datum] fakturou [číslo] se splatností dne [datum], dluh žalovaného k tomuto datu činil 14 489 Kč, když žalovaný uhradil zálohy na služby jen v měsíci lednu až červnu 2020 včetně. Žalovaný z tohoto titulu uhradil pouze až dne [datum] částku 4 805 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč a dne [datum] částku 1 000 Kč, tyto platby mu byly započteny na nejstarší dluhy z titulu dluhu na službách, tj. za rok [rok]. Po zápočtu těchto neuhrazených částek pak dluh z vyúčtování za rok [rok] zůstal ve výši 4 684 Kč (14 489 Kč mínus 9 805 Kč). Žalovanému kromě dluhu ve výši 4 684 Kč z vyúčtování za rok [rok] dále vznikl dluh z neuhrazeného nájemného ve výši 6 500 Kč měsíčně za měsíce [měsíce] [anonymizována dvě slova] [rok] včetně (tj. 5 x 6 500 Kč, tedy 32 500 Kč). Pokud jde o vyúčtování služeb poskytovaných současně s nájmem bytu za období od [období] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] (kdy nájem skončil), pak to bylo provedeno fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] v částce 10 070 Kč, když žalovaný v roce [rok] neuhradil vůbec žádnou zálohu na tyto služby. Celkový dluh žalovaného za dané období tedy činí 4 684 + 32 500 + 10 070 = 47 254 Kč. Vzhledem k uvedenému hrubému porušování povinností žalovaného jako nájemce využila žalobkyně ust. čl. VI. nájemní smlouvy a od nájemní smlouvy dne [datum] s účinností k [datum] odstoupila, čímž došlo k zániku nájmu žalovanému. Odstoupení od smlouvy převzal žalovaný a byt byl vyklizen ke dni [datum]. Následně provedla žalobkyně vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum]. Výši dluhu co do částky 44 684 Kč (tj. bez dluhu z vyúčtování služeb za období od [období] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok]) žalovaný uznal dne [datum] a následně výši dluhu potvrdil svým podpisem při přijetí odstoupení od nájemní smlouvy dne [datum]. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě svého dluhu předžalobní výzvou ze [datum], na tuto výzvu nereagoval a ničeho již nezaplatil. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen. 3. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 4. Soud pak ve věci rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen. 5. Z listin, které ve věci předložila žalobkyně, a to: - nájemní smlouvy, uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem dne [datum], - odstoupení žalobkyně od nájemní smlouvy ze dne [datum], předaného žalovanému dne [datum], - faktury žalobkyně [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 14 489 Kč, splatné dne [datum], - faktury žalobkyně [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 10 070 Kč, splatné dne [datum], - uznání dluhu žalovaným ze dne [datum], - předžalobní upomínky, zaslané právní zástupkyní žalobkyně žalovanému doporučeným dopisem ze dne [datum], včetně podacího lístku z téhož dne, soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Soud má za prokázáno, že nájemní smlouvou, uzavřenou mezi žalobkyní jako pronajímatelem na straně jedné a žalovaným jako nájemcem na straně druhé, pronajala žalobkyně žalovanému bytovou jednotku o dispozici 2+kk se sociálním zařízením, nacházející se v budově, která je součástí pozemku - zastavěné plochy a nádvoří parc. [číslo] v k. ú. [obec] – [část obce] obce Opava, na ulici [adresa] v [obec]. Na základě uvedené nájemní smlouvy, uzavřené na dobu neurčitou, počínaje dnem [datum], byl žalovaný oprávněn k užívání předmětného bytu a zároveň se zavázal vždy nejpozději k 15. dni příslušného měsíce platit nájemné ve výši 6 500 Kč měsíčně a dále zálohy na služby ve výši 1 500 Kč měsíčně (tj. celkem 8 000 Kč) na účet žalobkyně ve smlouvě uvedený. V čl. VI. předmětné nájemní smlouvy si smluvní strany ujednaly, že pronajímatel je oprávněn od smlouvy odstoupit také v případě nezaplacení nájemného a částek z vyúčtování za služby po dobu delší než 2 měsíce po vyúčtování. Žalobkyně přitom prokázala, že vyúčtovala služby spotřebované žalovaným v bytě za rok 2020 fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 14 489 Kč, splatnou dne [datum] (ve faktuře byly odpočteny žalovaným zaplacené zálohy po 1 500 Kč za měsíce leden až červen 2020 v celkové výši 9 000 Kč), dlužná částka, splatná dne [datum] činila částku 14 489 Kč. Žalovaný podle tvrzení samotné žalobkyně z tohoto dluhu uhradil dne [datum] částku 4 805 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč a dne [datum] částku 1 000 Kč, tyto platby mu byly započteny na nejstarší dluhy z titulu dluhu na službách za rok [rok]. Po zápočtu těchto neuhrazených částek pak dluh z vyúčtování za rok [rok] zůstal ve výši 4 684 Kč (14 489 Kč mínus 9 805 Kč). Žalobkyně dále prokázala, že vyúčtovala služby v bytě za [období] [anonymizována tři slova] [rok] fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 10 070 Kč, splatnou dne [datum], při současném tvrzení, že žalovaný na zálohách na služby v tomto období neuhradil na zálohách ničeho. Konečně žalobkyně tvrdila, že žalovaný nezaplatil smluvené nájemné ve výši 6 500 Kč měsíčně za měsíce [období] [anonymizována dvě slova] [rok] a z tohoto titulu dluží žalobkyni na nájemném částku 32 500 Kč (tj. 5 x 6 500 Kč). Celkem tak žalovaný dlužil žalobkyni částku 47 254 Kč (dluh na nájemném za rok [rok] ve výši 32 500 Kč, dluh z vyúčtování za služby za rok 2020 ve výši 4 684 Kč a dluh ve výši 10 070 Kč z vyúčtování služeb za období [období] [anonymizována tři slova] [rok]). Žalobkyně prokázala listinou o odstoupení, že využila ustanovení čl. VI. nájemní smlouvy (o možnosti pronajímatele odstoupit od smlouvy v případě prodlení se zaplacením nájemného a částek z vyúčtování za služby po dobu delší než 2 měsíce), a od nájemní smlouvy odstoupila. Odstoupení od smlouvy převzal žalovaný dne [datum], jak je prokázáno podpisem žalovaného na listině o odstoupení. K datu [datum] tak nájem žalovaného k bytu zanikl. V listině ze dne [datum] (uznání dluhu na nájemném včetně energií) žalovaný dluh co do částky 44 684 Kč v té době uznal, v listině je poznámka, že dluh z vyúčtování za energie roku 2021 bude vyčíslen dle spotřeby k poslednímu dni nájmu. V souladu s tvrzením žalobkyně tak soud uzavřel, že dluh žalovaného činí částku celkem 47 254 Kč (částky 4 684 Kč + 32 500 Kč + 10 070 Kč), k jeho úhradě nedošlo. Přitom žalovaný netvrdil, natož, aby prokázal, že by na tento dluh žalobkyni ještě nad rámec tvrzení žalobkyně cokoliv uhradil. 6. Podle ust. § 1970 obč. zák. č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný je proto dále vedle dluhu povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v zákonné výši ode dne 15. 2. 2022 do zaplacení, když žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k plnění do [datum]. Žalovaný je tak nejméně od [datum] v prodlení, byť splatnost dlužných částek nastala již dříve na podkladě provedených vyúčtování, soud je však vázán žalobním návrhem. Podle ust. § 2201 cit. občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 2251 odst. 1 cit. občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednan