26 C 140/2022-27 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Podaný návrh odůvodnila tím, že žalovaný, jako vlastník nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg [registrační značka], VIN: [kód], nesplnil svoji zákonnou povinnost, neboť uvedené vozidlo v době od 3. 9. 2019 do 2. 10. 2019, tedy po dobu 30 dní a dále v době od 10. 4. 2020 do 2. 6. 2020, tedy po dobu 54 dní, provozoval v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. v platném znění, neboť v té době nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Z popsaných důvodů je tak žalovaný povinen žalobkyni zaplatit příspěvek za tyto doby, po které bylo vozidlo v rozporu s uvedeným předpisem provozováno, přičemž výše tohoto příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění, nákladů upomínání a nákladů na jejich vymáhání činí celkem částku 7 824 Kč. Splatnost příspěvku ve výši 2 880 Kč za první nepojištěné období nastala dnem 4. 4. 2020 a splatnost příspěvku ve výši 4 944 Kč za druhé nepojištěné období nastala dnem 30. 11. 2020. Protože žalovaný příspěvek v době splatnosti nezaplatil a neučinil tak ani následně, byť byl k tomu vyzván v předžalobní výzvě, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl dle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procení obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z tvrzení žalobkyně a z předložených listinných důkazů, kterým nikdo neodporoval, soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej popsala žalobkyně v návrhu. Bylo zjištěno, že žalovaný v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – dále také jen„ zákon“), provozoval výše uvedené vozidlo v období od 3. 9. 2019 do 2. 10. 2019 a v období od 10. 4. 2020 do 2. 6. 2020 bez sjednaného zákonného pojištění a je proto povinen uhradit žalobkyni„ příspěvek nepojištěných“. Vzhledem k tomu, že žalovaný na písemné výzvy žalobkyně k jeho úhradě nereagoval a dosud příspěvek nezaplatil, soud žalobě vyhověl a to i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení z žalované částky, na které žalobkyni svědčí nárok podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 5. Z hmotněprávního hlediska soud spor posoudil podle § 4 odst. 1., 4 a 6 zákona. Výše příspěvku vyplývá z ust. § 2 odst. 1 vyhlášky MF č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., (dále také jen„ vyhláška“). Nárok na poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek vyplývá z § 4 odst. 1 zákona a z § 2a vyhlášky. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 824 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 7. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., splatnost nákladů řízení vázal k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.