26 C 173/2022-22 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Podaný návrh odůvodnila tím, že žalovaný, jako vlastník motorového vozidla s objemem válců nad 2 500 cm3 [registrační značka], VIN: [kód], nesplnil svoji zákonnou povinnost, neboť uvedené vozidlo v době od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, tedy po dobu 122 dní a dále v době od 1. 8. 2020 do 1. 10. 2020, tedy po dobu 62 dní, provozoval v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. v platném znění, neboť v uvedených dobách nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Z popsaných důvodů je tak žalovaný povinen žalobkyni zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v rozporu s uvedeným předpisem provozováno, přičemž výše tohoto příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění, nákladů upomínání a nákladů na jejich vymáhání činí celkem částku 12 560 Kč. Splatnost příspěvku za dobu„ nepojištění vozidla“ od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 nastala dnem 16. 3. 2021 a za dobu od 1. 8. 2020 do 1. 10. 2020 nastala dnem 29. 6. 2021. Protože žalovaný příspěvky (částku 8 230 Kč a částku 4 330 Kč) v dobách jejich splatnosti nezaplatil a neučinil tak ani následně, byť byl k tomu vyzván v předžalobních výzvách, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl dle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procení obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z tvrzení žalobkyně a z předložených listinných důkazů, kterým nikdo neodporoval, soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej popsala žalobkyně v návrhu. Bylo zjištěno, že žalovaný v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – dále také jen„ zákon“), provozoval výše uvedené vozidlo v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 a dále v období od 1. 8. 2020 do 1. 10. 2020 bez sjednaného zákonného pojištění a je proto povinen uhradit žalobkyni„ příspěvek nepojištěných“ za každé z uvedených období. Vzhledem k tomu, že žalovaný na písemné výzvy žalobkyně k úhradě příspěvků nereagoval a dosud tyto žalobkyni nezaplatil, soud žalobě vyhověl a to i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení z každé žalované částky vztahující se k té či oné době, po které provozoval předmětné vozidlo bez sjednaného pojištění, na které žalobkyni svědčí nárok podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Popsaný skutkový stav vyplývá z výzev k úhradě příspěvků do garančního fondu, které žalobkyně zaslala žalovanému dne 30. 12. 2020 a 15. 4. 2021, z upomínek k úhradám tohoto příspěvku datovaných 8. 4. 2021, 7. 5. 2021, 21. 7. 2021 a z předžalobních výzev ze dne 22. 6. 2021 a ze dne 4. 1. 2022 včetně dokladů o jejich doručování cestou držitele poštovní licence. 5. Z hmotněprávního hlediska soud spor posoudil podle § 4 odst. 1., 4 a 6 zákona. Výše příspěvku vyplývá z ust. § 2 odst. 1 vyhlášky MF č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., (dále také jen„ vyhláška“). Nárok na poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek vyplývá z § 4 odst. 1 zákona a z § 2a vyhlášky. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 560 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 7. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., splatnost nákladů řízení vázal k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.