7 C 161/2022-23 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené účastníky dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému částku 3 000 Kč, kterou se jí žalovaný zavázal splatit do 26. 8. 2016 ve výši 3 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 726 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 500 Kč za tři upomínky ze dne [datum], [datum] a [datum] po 500 Kč. Zároveň uplatnila smluvní pokutu 1 500 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaný nereagoval. 2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a dle § 115a o. s. ř. včetně předvolání k jednání soudu postupem dle § 49 o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému částku 3 000 Kč, kterou se jí žalovaný zavázal splatit do 28. 6. 2016 ve výši 3 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 726 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 500 Kč za tři upomínky ze dne [datum], [datum] a [datum] po 500 Kč. Zároveň uplatnila smluvní pokutu 1 500 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaný nereagoval. (prokázáno ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], z výpisu z účtu – doklad o převedení finančních prostředků na účet žalovaného - potvrzení o provedení platby ve výši 3 000 Kč ze dne [datum]). 4. Žalobkyně vyzývala žalovaného opakovaně k zaplacení splatného dluhu dne 28. 8. 2016, [datum] a [datum], když tyto náklady spojené s uplatněním pohledávky vyčíslila na 1 500 Kč, zároveň uplatnila smluvní pokutu 1 500 Kč sjednanou podle obchodních podmínek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky maximálně do poloviny výše poskytnuté zápůjčky. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne [datum] (prokázáno z upomínek [číslo] až [číslo] ze dne [datum], [datum] a [datum], z předžalobní výzvy ze dne [datum] s podacím lístkem z téhož dne). 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z., přičemž na závazkový vztah mezi účastníky řízení dopadají i ustanovení o spotřebitelském úvěru, která ve veřejném zájmu určují poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. 6. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). 7. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další, C [číslo]). 8. V průběhu dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně neprověřila údaje ohledně schopnosti žalovaného splácet s náležitou pečlivostí, když z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, vyplývá, že před podpisem smlouvy se patrně zabývala prověřením údajů uváděných žalovaným, ale nejsou uvedeny zdroje informací, ze kterých vycházela při posouzení úvěru schopnosti žadatele, a to zejména doložením potvrzení o zaměstnání a jeho příjmu doložením výplatních pásek, výpisu z účtu žadatele. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce za neplatnou a posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., jelikož žalovaný získal od žalobkyně finanční prostředky ve výši 3 000 Kč bez právního důvodu. Dle § 1958 odst. 2 o. z. nastala splatnost dluhu žalovaného první den poté, kdy měl být dluh vrácen dne 28. 8. 2016. Podle § 1968 a § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úroky z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k plnění ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Nárok žalobkyně na zaplacení finančních prostředků nad rámec bezdůvodného obohacení, t. j. na zaplacení částky 726 Kč na poplatku za poskytnutí zápůjčky a smluvní pokuty 1 500 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 500 Kč zamítl jako nedůvodný. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla úspěšná v tomto sporu vyjádřeno procentuálně ze 44,60% tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.