7 C 244/2021-39 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím shora ve výroku specifikovaným s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobkyně se společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 15 000 Kč Smlouvou se žalovaný zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 27 000 Kč (jistina úvěru 15 000 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 3 000 Kč smluvní úrok 18,87 % ročně z vypůjčené částky 15 000 Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 3 000 Kč, úhrada za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště 6 000 Kč). Žalobkyně požaduje na dlužnou jistinu dluhu 15 000 Kč, dále 1 500 Kč na dlužný úrok, na dlužný poplatek za vyhodnocení úvěru 3 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost 5 500 Kč při zohlednění platby žalovaného ve výši 2 000 Kč. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly posouzeny údaje o jeho zaměstnání u zaměstnavatele [příjmení] [jméno] s výší měsíčního příjmu [částka] dle výplatních pásek a pracovní smlouvy. Nynější žalobkyně coby postupník uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným, když tato skutečnosti mu byla sdělena písemně dne [datum]. Žalovanému byla adresována dne [datum] předžalobní výzva. 2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně předvolání k jednání soudu postupem dle § 49 o. s. ř. 3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a věc rozhodnul jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, pokud se účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, přičemž žalobkyně se z jednání soudu omluvila a žalovaný zůstal nekontaktní. 4. Soud má za prokázané skutečnosti týkající se smlouvy [číslo] uvedené v odstavci prvním odůvodnění rozsudku, na které odkazuje. (Prokázáno ze smlouvy úvěru ze dne [datum] a potvrzení o provedení platby žalobkyně ve prospěch žalovanému 15 000 Kč v hotovosti, které je součástí smlouvy o půjčce, obchodních podmínek, bilance smlouvy, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], karty klienta, výplatních pásek, pracovní smlouvy, sdělení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní výzvy ze dne [datum]). 5. Při hodnocení shora uvedených důkazů soud uzavřel, že žalobkyně prokázala svá tvrzení, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), že žalovaný převzal předmětnou částku 15 000 Kč, byl naplněn podstatný znak smlouvy jako reálného kontraktu, totiž že se do dispozice žalovaného se dostal předmět smlouvy, což bylo doloženo důkazem o vyplacení úvěru v hotovosti k rukám žalované. S ohledem na tyto skutečnosti byla žaloba shledána jako důvodná včetně zákonného úroku z prodlení, jestliže žalovaný předmětnou částku žalobkyni zcela nevrátil do uvedeného data, čímž se dostal následujícího dne do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a to částky 25 000 Kč zahrnující dlužnou jistinu 15 000 Kč, 1 500 Kč na dlužný úrok, na dlužný poplatek za vyhodnocení úvěru 3 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost 5 500 Kč při zohlednění platby žalovaného ve výši 2 000 Kč. 6. Rozhodnutí soudu je odůvodněno § 2395 a násl. o. z., a to zák. č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnut peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. se stanovuje výše úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 2 392 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby, celkem 1 200 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 252 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku 940 Kč a DPH činí celkem 2 392 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s.ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.