9 C 109/2022-30 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 690 Kč s příslušenstvím. Podaný návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], nesplnil svou zákonnou povinnost, když v době od 13. 6. 2019 do 21. 9. 2019, tj. po dobu 101 dní a následně v době od 30. 10. 2020 do 14. 1. 2021, tj. 77 dní, toto vozidlo provozoval vozidlo v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), neboť v té době nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Z popsaných důvodů je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti provozováno, přičemž výše příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění, nákladů upomínání a nákladů na vymáhání činí celkem u tohoto vozidla částku 15 908 Kč (8 986 + 6 922). Žalovaný příspěvek v době splatnosti (v prvém případě 29. 12. 2019 a ve druhém 18. 5. 2021) nezaplatil a neučinil tak ani následně, byť byl k tomu vyzván v předžalobních výzvách. Dále podaný návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], nesplnil svou zákonnou povinnost, když v době od 20. 9. 2019 do 15. 12. 2019, tj. po dobu 87 dní toto vozidlo provozoval vozidlo v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), neboť v té době nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Z popsaných důvodů je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti provozováno, přičemž výše příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění, nákladů upomínání a nákladů na vymáhání činí celkem u tohoto vozidla částku 7 782 Kč. Žalovaný příspěvek v době splatnosti (12. 4. 2020) nezaplatil a neučinil tak ani následně, byť byl k tomu vyzván v předžalobních výzvách. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. 4. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej popsala žalobkyně v návrhu. Bylo zjištěno, že žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán od 25. 6. 2015 jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3,5 t, [registrační značka], [anonymizováno], které bylo v období od 13. 6. 2019 do 21. 9. 2019, tj. po bodu 101 dní a v době od 30. 10. 2020 do 14. 1. 2021, tj. 77 dní, evidováno jako nepojištěné. Z tohoto důvodu byl žalovaný žalobkyní několikrát vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu, a to ve výši 8 686 (101 dní po 86 Kč) a ve výši 6 622 Kč (77 dní po 86 Kč). Jelikož žalovaný na výzvy nereagoval, je povinen uhradit v obou případech dle § 4 odst. 4 zákona poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva po 300 Kč. Výzvy byly žalovanému odeslána na adresu trvalého bydliště. Dále bylo zjištěno, že žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán od 26. 6. 2015 jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3,5 t, [registrační značka], [anonymizováno], které bylo v období od 20. 9. 2019 do 15. 12. 2019, tj. po dobu 87 dní, evidováno jako nepojištěné. Z tohoto důvodu byl žalovaný žalobkyní několikrát vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu, a to ve výši 7 482 (87 dní po 86 Kč) a jelikož na výzvy nereagoval, také poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Výzvy byly žalovanému odeslána na adresu trvalého bydliště. 6. Soud věc právně posoudil podle § 1 odst. 2, § 3 odst. 2, § 4 zákona o pojištění odpovědnosti a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník provozoval nákladní automobily výše uvedených registračních značek v předmětných obdobích, bez sjednaného zákonného pojištění, čímž mu vznikla povinnost zaplatit příspěvek, k jehož úhradě byl žalobkyní řádně vyzván. Výše příspěvku a nákladů mimosoudního uplatnění práva vyplývá z § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek a náklady za mimosoudní vymáhání u žádného z automobilů do dnešního dne neuhradil, proto mu v souladu s § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vznikla také povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené k zaplacení příspěvku, jak ve výroku rozsudku uvedeno. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 948 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokátky žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, vozidla a nepojištěného období, datu doručení výzvy k zaplacení a výši žalované částky.