9 C 260/2021-46 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 30 270 Kč spolu se sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 14. 8. 2020 do zaplacení, zaplacení částky 8 700 Kč spolu se sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 766,6 Kč od 4. 4. 2020 do zaplacení, dále zaplacení částky 6 270 Kč spolu se sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení z částky 4 876,53 Kč 17. 1. 2020 do zaplacení. Uvedla, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje 27. 6. 2019 a konče 13. 8. 2020. Žalovaná uhradila pouze 2 700 Kč a dluží 10 000 Kč na jistině a 5 300 Kč na dlužných úhradách za služby. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje 15. 2. 2019 a konče 3. 4. 2020. Žalovaná uhradila pouze 9 300 Kč a dluží 6 766,77 Kč na jistině, 1 933,23 Kč na dlužných úhradách za služby. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 200 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 400 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po 330 Kč, počínaje 29. 11. 2018 a konče 16. 1. 2020. Žalovaná uhradila 13 530 Kč a dluží 6 123,47 Kč na jistině, na dlužném poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 006,53 Kč. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem z 15. 1. 2021. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru z [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z [datum], smlouvou o spotřebitelském úvěru z [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne, smlouvou o spotřebitelském úvěru z [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne, oznámením o postoupení pohledávky z 19. 2. 2021 včetně poštovního podacího lístku, předžalobní výzvou z 13. 5. 2021 včetně poštovního podacího lístku a zjistil následující skutkový stav: V prvním případě u úvěru z [datum] společnost [právnická osoba], poskytla žalované 19. 6. 2019 v hotovosti částku 11 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšený o náklady v podobě úroku 2 000 Kč, poplatku 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, které si žalovaná zvolila zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou částku 18 000 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že je rozvedená, nemá žádné nezaopatřené děti, bydlí v nájmu, má jiné úvěry, které splácí měsíčně 2 300 Kč, je vůči ní vedena 1 exekuce, má invalidní důchod a pracuje na částečný úvazek, měsíčně má příjem 7 997 Kč čistého, dále má příjem 3 900 Kč a 4 000 Kč bez uvedení odkud a z čeho, měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso, energie) 4 300 Kč (50 %), její osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 4 000 Kč. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce„ použitelný příjem“ uvedeno 7 297 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila ze složenek, nájemní smlouvy a pracovní smlouvy. (karta zákazníka). Ve druhém případě u úvěru z [datum] společnost [právnická osoba], poskytla žalované 8. 2. 2019 v hotovosti částku 10 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšený o náklady v podobě úroku 2 000 Kč, poplatku 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, které si žalovaná zvolila zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou částku 18 000 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že je rozvedená, nemá žádné nezaopatřené děti, bydlí v nájmu, má jiné splátky úvěru ve výši 1 300 Kč měsíčně Kč, je zaměstnaná na částečný úvazek, pobírá in validní důchod, u měsíčních příjmů uvedla v kolonce – státní podpora – hlavní (důchod, starobní/ invalidní) částku 7 584 Kč, dále má blíže neoznačený vedlejší příjem 1 900 Kč nečitelně snad 8 000 Kč (v kartě je škrtáno – poznámka soudu), měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso, energie) 8 000 Kč (50%) Kč, její osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 4 000 Kč a splátky úvěrů/zápůjček 1 300 Kč. Je proti ní vedena exekuce, ale neuveden jejich počet. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce„ použitelný příjem“ uvedeno 4 184 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z pracovní smlouvy a potvrzení zaměstnavatele o příjmu a nájemní smlouvy (karta zákazníka). Ve třetím případě u úvěru z [datum] společnost [právnická osoba], poskytla žalované 22. 11. 2018 v hotovosti částku 11 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšený o náklady v podobě úroku 2 200 Kč, poplatku 2 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 400 Kč, které si žalovaná zvolila zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou částku 19 800 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 330 Kč, počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že je rozvedená, nemá žádné nezaopatřené děti, bydlí v nájmu, má jiné splátky úvěru ve výši 1 000 Kč měsíčně Kč, je zaměstnaná na částečný úvazek, pobírá in validní důchod, u hlavního příjmu uvedla částku 7 584 Kč, dále má blíže neoznačený další příjem 1800 Kč a 4 000 Kč bez uvedení odkud, měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso, energie) 4 600 Kč, její osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 5 000 Kč a splátky úvěrů/zápůjček 1 000 Kč. Je proti ní vedena 1 exekuce. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce„ použitelný příjem“ uvedeno 2 784 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z pracovní smlouvy, složenek a pojistné smlouvy. (karta zákazníka). Původní věřitelka oznámila žalované, že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis s podacím lístkem). 4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). 5. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti práv