9 C 49/2022-33 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 17 865 Kč spolu se sjednaným úrokem od 26. 9. 2016 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od 3. 10. 2016 do zaplacení z částky 14 496,35 Kč. Uvedla, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o půjčce [číslo] v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 365 Kč, odměnou za administrativní činnost 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 500 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 43 týdenních splátkách po 555 Kč, počínaje 6. 12. 2015 a konče 25. 9. 2016. Žalovaný uhradil pouze 6 000 Kč a dluží 14 496,35 Kč na jistině, 3 368,65 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z 6. 12. 2019, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne, oznámením o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019 včetně poštovního podacího lístku, výzvou k plnění z 3. 9. 2020 včetně podacího lístku a zjistil následující skutkový stav: [právnická osoba], poskytla žalovanému [den] [měsíc] [rok] v hotovosti částku 15 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 8 865 Kč, představující součet poplatku za administrativní činnost 3 000 Kč, úroků 1 365 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 500 Kč, které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou dlužnou částku 23 865 Kč měl žalovaný zaplatit v hotovosti ve 43 týdenních splátkách po 555 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Jejich článek 1.2 obsahuje ujednání, že úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba, a dále ujednání, že v případě, že dojde ve smyslu článku 9.7 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Článek 9.7 v sobě zahrnuje dohodu, že smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájmu, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba], nemá jiné zápůjčky či úvěry, měsíčně vydělává 20 000 Kč čistého, měsíčně hradí za nájem/inkaso 4 000 Kč, na domácnost 8 000 Kč, telefon 200 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z výplatních pásek, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a dokladu SIPO, pracovní smlouvy (karta zákazníka). Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis s podacím lístkem). 4. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1812 odst. 1 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různými způsoby, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. 5. Žaloba je opodstatněná s výjimkou požadavku na přiznání úroků po uplynutí smluvené doby splácení. Odesláním oznámení o postoupení pohledávky žalovanému žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Převzetím závazku právní předchůdkyní žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky, jejich reálným předáním žalovanému a oproti tomu převzetím závazku žalovaným v určité době tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce. S ohledem na výši zápůjčky, sjednaného úroku, poplatků a jednotlivých měsíčních splátek lze přitom údaje zjištěné poskytovatelkou zápůjčky ohledně poměrů žalovaného považovat za dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016. Věřitelka se nespokojila s pouhým prohlášením žalovaného, ale údaje jím uvedené ověřila z pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy i dokladu SIPO. Takto bylo možné dovodit, že žalovaným uváděné příjmy a výdaje odpovídají realitě a že žalovaný disponuje dostatečnými příjmy ke splácení dle nastavených parametrů smlouvy, tj. 1 220 Kč měsíčně. Shora popsané zjištěné údaje nedávaly vzniknout objektivním pochybnostem o schopnosti žalovaného úvěr splácet. 6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným tak byla sjednána platná smlouva o zápůjčce a bylo povinností žalovaného vrátit půjčenou částku navýšenou o sjednané kapitalizované úroky a poplatky. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že svou povinnost zaplatit žalovanou částku splnil, přitom je na něm, aby v tomto směru vyvinul v řízení aktivitu. Vzhledem k tomu soud žalobě v této části – 17 865 Kč - vyhověl. Nezaplacením dluhu vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení; do prodlení s jednotlivými splátkami se žalovaný dostával dnem následujícím po jejich splatnosti. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až ode dne následujícího po splatnosti poslední z nich, přičemž v tomto ohledu je soud jejím návrhem vázán a nemůže jej překročit. 7. Soud nepřiznal žalobkyni úroky za období přesahující sjednanou dobu splácení. Smlouva o zápůjčce v této věci je typicky spotřebitelskou smlouvou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, k čemuž je soud povinen z úřední povinnosti přihlédnout. Na straně jedné vystupuje subjekt, předmětem jehož podnikatelské činnosti je poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky (podnikatel), na straně druhé fyzická osoba půjčující si peníze (spotřebitel). Charakteristické pro uvedenou smlouvu je, že má formulářový charakter, její text je s výjimkou identifikace dlužníka, výše půjčené částky, výše částky, která má být vrácena, a četnosti a výše jednotlivých splátek předem připraven dodavatelem a spotřebitel nemá žádnou možnost se jakýmkoliv způsobem od takto připraveného znění odchýlit a sjednat si individuální podmínky. Buď text přijme tak, jak je mu předloženo, anebo k uzavření smlouvy nedojde. Dále je typické, že podnikatel oproti spotřebiteli vystupuje z pozice profesionála a odborníka. Z těchto důvodů zákon poskytuje spotřebitelům vyšší míru ochrany v podobě určitých záruk, z nichž jednou je právě zásada vykládat v pochybnostech význam smlouvy ve prospěch spotřebitele. 8. Smlouva o zápůjčce má na první straně uvedenou konkrétní částku, kterou se dlužník zavazuje společnosti zaplatit jakožto celkovou dlužnou částku; že se jedná o celkovou dlužnou částku je ve smlouvě zmiňováno opakovaně. Současně je jasným a srozumitelným způsobem rozepsáno, z jakých jednotlivých položek se celková dlužná částka skládá (zapůjčená částka, poplatek za administrativní činnost, úrok, poplatek za hotovostní inkaso splátek, poplatek za pojištění) včetně uvedení výše těchto jednotlivých položek. Přitom se jedná právě o tu část smlouvy, která je vyplňována s dlužníky individuálně případ od případu a na jejímž obsahu se tedy aktivně podílejí sami dlužníci. Ti tak mohou důvodně předpokládat, že právě částka, která je označena jako celková dlužná, je tou částkou, kterou budou muset věřiteli vrátit. To platí i o jejích jednotlivých položkách, tedy i o úroku, který je rovněž určen konkrétní částkou. Pokud se nyní žalobkyně dovolává výše citovaného znění článku 1.2 smluvních podmínek a dovozuje z něj, že jí navíc přísluší i další úrok vyjádřený procentem z půjčené a nevrácené částky za dobu po splatnosti poslední splátky, tak tento výklad soud (ve prospěch spotřebitele) neakceptuje. Jednak je v tomto článku jasně uvedeno, že v období překračujícím