9 C 71/2022-34 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení 3 791 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] došlo k převodu pojistného kmene z [právnická osoba] [IČO] na žalobkyni. Dnem, kdy došlo k převodu, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části. Převod pojistného kmene z [právnická osoba] na žalobkyni je prokazován notářským zápisem z [datum]. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným [datum] pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum] na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši 11 009 Kč splatné ročně vždy k 5. dni měsíce roku. Žalobkyně upravila výši sjednaného pojistného dle čl. 4 odst. 8 VPP [anonymizováno] [rok], přičemž nová výše pojistného byla od 5. 2. 2020 stanovena částkou 11 439 Kč. Žalovaný však pojistné splatné 5. 2. 2020 řádně neuhradil ani po opakovaných urgencích, tudíž došlo k 27. 5. 2020 k zániku pojistné smlouvy, o čemž byl žalovaný informován oznámením z 7. 6. 2020. Žalovaný za období od 5. 2. 2020 do 27. 5. 2020 dluží žalobkyni na pojistném částku 3 591 Kč a poplatcích částku 200 Kč. Současně žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z žalované částky. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně jako pojistitel nabídla žalovanému jako pojistníkovi pojistnou ochranu v rámci pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], a to na dobu neurčitou s počátkem pojištění [datum], přičemž pojistné ve výši 11 009 Kč mělo být žalovaným placeno ročně, a to i po navýšení na částku 11 439 Kč od 5. 2. 2020 Součástí smlouvy strany učinily přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele, přičemž žalovaný v závěrečných ustanoveních prohlásil, že se s přehledem seznámil a převzal jej. Pojistné splatné 5. 2. 2020 žalovaný ani po opakovaných urgencích žalobkyni nezaplatil, proto došlo 27. 5. 2020 k ukončení pojistné smlouvy. Žalovaný do dnešního dne dlužné pojistné za období od 5. 2. 2020 do 27. 5. 2020 v poměrné výši 3 591 Kč neuhradil. V sazebníku žalobkyně platném k předmětnému období je stanovena cena poplatku 200 Kč za upomínku. Na adresu trvalého bydliště byly žalovanému zaslány upomínky a pokus o smír. 5. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla žalovaného [značka automobilu], [registrační značka] podle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný sjednané pojistné za období od 5. 2. 2020 do 27. 5. 2020 nezaplatil, proto ho soud zavázal k zaplacení poměrné části pojistného odpovídající tomuto období ve výši 3 591 Kč podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a dále k zaplacení poplatku za upomínku ve výši 200 Kč. Nezaplacením pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1968, § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od 29. 5. 2020 (tj. po zániku smlouvy) do zaplacení. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 3 791 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 591 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření pojistné smlouvy, jejím čísle, ve výši pojistného a žalované částky.