16 C 47/2023-36 — Okresní soud v Opavě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 31 673,39 Kč spolu s úrokem v částce 4 619,32 Kč a dále s úrokem ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 31 673,39 Kč od 18. 10. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 343,60 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 31 673,39 Kč od 18. 10. 2022 do zaplacení s tím, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, jejíž součástí jsou žádost o vydání karty, Obchodní podmínky pro krytí karty, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Ceník, kdy na základě této smlouvy otce žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne úvěr, založí kartový účet a vydá žalovanému kreditní kartu s tím, že úvěrový rámec byl žalobkyní poskytnuté výši 10 000 Kč a smlouvou o úvěru ze dne [datum] došlo k navýšení úvěrového rámce na 30 000 Kč. Poskytnutý úvěrový rámec byl žalovaný oprávněn průběžně čerpat za účelem bezhotovostních úhrad za zboží a služby, eventuálně hotovostně prostřednictvím bankomatu a za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok dle smlouvy a také související poplatky. Žalovaný byl povinen hradit poskytnutý úvěr formou minimálních splátek ve výši 3,2 % z aktuální výše dlužné částky, které se zavázal zaplatit vždy po ukončení každého účetního období. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení s hrazením splátek, a jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru, využila žalobkyně svého práva a prohlásila dne 11. 3. 2022 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaný byl k tomuto dni v prodlení s více než 2 řádnými splátkami. Žalobkyně se proto domáhá po žalovaném úhrady tohoto dluhu, k jehož zaplacení byl žalovaný žalobkyní před podáním žaloby ještě vyzván předžalobní upomínkou, žalobkyni však ničeho dalšího již nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Přitom ze žalobkyní předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty (pro fyzické osoby) uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], oboustranně podepsané žádosti o zřízení/změnu kartového účtu a karty ze dne [datum], kterou byl úvěrový limit navýšen na 30 000 Kč, smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou ale nedošlo k žádné podstatné změně předchozí smlouvy, Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] pro soukromou klientelu, [právnická osoba] pro spotřebitelské úvěry (kreditní karty), oznámení [právnická osoba] o úrokových sazbách, [právnická osoba], pro Kreditní kartu, výpis z účtu číslo [bankovní účet], dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 6. února 2022 – poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy, dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 12. března 2022 – poslední výzvy před podáním žaloby, výpisu ze sporožirového účtu [číslo] dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne 18. 10. 2022 spolu s poštovním podacím archem z téhož dne soud vzal za prokázána tvrzení žalobkyně, jak byla uvedena výše a na tato proto soud pro stručnost v dalším odkazuje, přičemž z případných dalších předložených listin soud již pro nadbytečnost svá skutková zjištění nečinil. 5. Na základě shora uvedených důkazů proto vzal za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout a poskytla žalovanému finanční prostředky až do výše 10 000 Kč a žalovaný se tyto zavázal vrátit spolu s úroky nejpozději do jednoho roku od poskytnutí peněžních prostředků, a to i opakovaně, přičemž dodatkem k této smlouvě ze dne [datum] byl pak úvěrový limit navýšen na částku 30 000 Kč (smlouvou o úvěru ze dne [datum] k žádné podstatné změně předchozí smlouvy nedošlo, tato podle znění tohoto dodatku zůstává i nadále v platnosti, přitom jedná se o úvěr – kontokorent - ke stejnému účtu a se stejným úvěrovým limitem). Žalovaný porušil svou povinnost vrátit peněžní prostředky, a proto žalobkyně dopisem ze dne 6. února 2022 vypověděla smlouvu a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě celého zbývajícího dluhu. 6. Na základě shora provedených důkazů proto soud vzal za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný platně v souladu s ust. § 708 tehdy účinného zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obchodní zákoník“), v písemné formě uzavřeli smlouvu o běžném účtu, když banka se zavázala zřídit pro žalovaného běžný účet v určité měně, přičemž tento účet účastníci zřídili jako tzv. kontokorentní ve smyslu ust. § 711 obchodního zákoníku. Tento jejich závazkový vztah se i po 1. 1. 2014 ve smyslu přechodných ustanovení části páté, hlava I, § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) řídí i nadále obchodním zákoníkem, v otázkách obchodním zákoníkem neupravených pak zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem. V souladu s ust. § 273 odst. 1 obchodního zákoníku určili účastníci část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky a sazebník [právnická osoba] 7. Žalovaný porušil své povinnosti z uzavřené smlouvy, když poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době žalobkyni nevrátil. Žalovaný je tudíž povinen tento dlužný zůstatek v částce 31 673,39 Kč žalobkyni zaplatit spolu s úrokem z prodlení (§ 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení). Soud proto podané žalobě zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 3 320 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 1 268 Kč, dále odměny advokáta stanovené dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), dále paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby v částce 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a konečně částky 252 Kč jako 21 % DPH z výše uplatněných položek odměny a náhrad (tedy vyjma zaplaceného soudního poplatku), kterou je advokát povinen odvést podle zákona o DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátkyní této daně.