17 C 56/2023-25 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 15 190 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] poskytla mu v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 5 990 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit společnosti 15 990 Kč, a to v 39 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka měla být uhrazena do 2. 11. 2006. Žalovaný však neplatil řádně, celkem uhradil pouze 800 Kč. V souladu s dohodou stran tak uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo věřitelce právo na vrácení celé zbývající části dluhu, tedy 10 000 Kč z půjčené částky a 5 190 Kč ze sjednaného poplatku, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Původní věřitelka postoupila pohledávku na [právnická osoba] [anonymizováno] a ta ji následně postoupila na žalobkyni; oboje postoupení byla žalovanému oznámena dopisy postupitelů. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z [datum] [číslo] oznámeními o postoupení pohledávky včetně poštovních podacích archů a zjistil následující skutkový stav: [právnická osoba], poskytla žalovanému [datum] v hotovosti částku 10 000 Kč jakožto půjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o souhrnný poplatek 5 990 Kč, a to v hotovosti v 39 týdenních splátkách po 410 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Původní věřitelka oznámila žalovanému dopisem z [datum], že postoupila pohledávku na [právnická osoba] [anonymizováno], a ta oznámila žalovanému dopisem z [datum], že postoupila pohledávku na žalobkyni. 5. Soud aplikoval na věc ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. platný a účinný do 31. 12. 2013, protože smlouva o půjčce byla uzavřena ještě za jeho účinnosti. Podle jeho § 657 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 1 a 2 dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, přičemž jejich výši stanoví prováděcí předpis, kterým bylo s účinností do 31. 12. 2013 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podle jeho § 1, ve znění účinném do 30. 6. 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 6. Žaloba je důvodná. Předáním peněz společností [právnická osoba], žalovanému došlo k uzavření smlouvy o půjčce a bylo povinností žalovaného vrátit půjčenou částku navýšenou o souhrnný poplatek, který představuje úplatu za její poskytnutí. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že svou povinnost splnil, přitom je na něm, aby v tomto směru byl v řízení aktivní. Proto soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný dluh splatil pouze částečně, a žalobě vyhověl, neboť žalobkyně současně prokázala, že je nositelkou pohledávky. Nezaplacením dluhu vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení; do prodlení se žalovaný dostal nejpozději dnem následujícím po splatnosti celé půjčky. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od 2. 7. 2015, přičemž soud nemůže její návrh překročit. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji v plném rozsahu žalobkyni, protože byla v řízení zcela úspěšná. [příjmení] 2 252 Kč sestává ze soudního poplatku 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, ve výši půjčky, poplatku, splátek a žalované částky.