26 C 10/2023-44 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u soudu domáhal se žalobce rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že jeho pracovní poměr k žalovanému trvá. Uvedl, že je cizím státním příslušníkem a že je na území České republiky zaměstnán na základě vydané zaměstnanecké karty. Žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou (dále také jen„ OSVČ“), který zde provozuje rychlá občerstvení. Mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem vznikl pracovněprávní vztah na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], v níž byl sjednán druh práce žalobce [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] obdržel žalobce od žalovaného listinu nadepsanou jako„ Výpověď ve zkušební době“ datovanou dne [datum]. Tato listina obsahovala sice podpis žalobce, avšak tento podpis není jeho. Listina byla navíc antedatována, neboť datum na ni neodpovídal datu, kdy mu byla žalovaným předána. Žalobce marně vyzval žalovaného, aby mu nadále přiděloval práci dle pracovní smlouvy, neboť trvá na dalším zaměstnávání. Žalobce má za to, že jeho pracovní poměr k žalovanému nadále trvá, neboť on jej nerozvázal a ani ze strany žalovaného nebyl tento žádným způsobem ukončen. Žalobce se od úřadu práce dozvěděl, že žalovaný měl o něm tvrdit, že od [datum] nenastoupil do práce. Uvedené zjištění je nepravdivé, neboť žalobce vykonával sjednanou práci v provozovně rychlého občerstvení žalovaného až do dne [datum]. Žalobce má naléhavý zájem na podané určovací žalobě, neboť pro případ, že by tímto podvodným způsobem byl jeho pracovní poměru ukončen, došlo by ke zrušení jeho zaměstnanecké karty a musel by z toho důvodu opustit území ČR. 2. V reakci na podanou žalobu žalovaný nezpochybnil existenci pracovněprávního vztahu mezi ním a žalobcem založeného pracovní smlouvou ze dne [datum]. Tato smlouva byla podkladem pro podání žádosti žalobce u Ministerstva vnitra k vydání povolení k práci u něj. Ve stejnou dobu žalovaný uzavřel pracovní poměr i s dalším cizincem a obě žádosti o vydání pracovního povolení byly úspěšné. Dne [datum] ohlásil žalovaný na příslušné pobočce Úřadu práce v [obec] nástup do zaměstnání druhého ze zaměstnanců s tím, že žalobce do práce nenastoupil, neboť před dvěma dny odjel za prací do [obec]. Do té doby žalobce v provozovně žalovaného vypomáhal. Před odjezdem do [obec] měl žalobce v [anonymizováno] provozovně neshody s jiným spolupracovníkem a žalovaný ho proto vyslal pracovat do provozovny v [obec]. Po nějaké době od odchodu do [obec] žalobce telefonicky kontaktoval žalovaného a znovu jej požádal o možnost pracovat a bydlet u něj, neboť práce v [obec] mu nevyšla. Žalovaný mu přislíbil pomoc, načež znovu spolu byli na příslušném odboru Ministerstva vnitra požádat jménem žalobce o zaměstnanecké povolení k práci u žalovaného. Žalobce i žalovaný však obdrželi dne [datum] od OAMP MV ČR oznámení, že nebyly v dané věci splněny podmínky pro vydání zaměstnanecké karty žalobci. Načež mu bylo žalobcem sděleno, že se bude zajímat o práci jinde. Pracovní poměr žalobce k žalovanému, byť byl založen pracovní smlouvou, nikdy nenastal, protože žalobce jako [anonymizována dvě slova] (podle pracovní smlouvy ze září [rok]) k žalovanému nikdy nenastoupil. Žalobce nebyl jako zaměstnanec hlášen žalovaným jako zaměstnavatelem u žádné příslušné instituce. Následně žalobce sám požádal telefonicky žalovaného o ukončení pracovního poměru, tuto SMS zprávu má žalovaný stále v telefonu uloženou. 3. U ústního jednání strany sporu setrvaly na svých neměnných stanoviscích. Žalobce nadto doplnil, že se až v lednu [rok] na Ministerstvu vnitra v [obec] dozvěděl, že neměl v říjnu [rok] nastoupit k žalovanému do práce a měl mu z toho důvodu jeho pracovní poměr v té době skončit. Do té doby o tom neměl potuchy. Žalobce se v říjnu [rok] pohádal v [anonymizováno] provozovně se spoluzaměstnancem, dostal pak od [jméno a příjmení] [obec] (vedoucí zaměstnanec u žalovaného) třídenní volno, které využil k cestě do [obec], ovšem nikoli za účelem zaměstnání u jiného zaměstnavatele. U žalovaného pracoval šest dnů v týdnu a v rozsahu 14-16 hodin denně. 4. Žalovaný uvedl, že v provozovně žádný vedoucí zaměstnanec není, protože provozovny vede sám. 5. Soud provedl dokazování označenými listinami, mimo tvrzenou pracovní smlouvu ze dne [datum], kterou neměl fakticky k dispozici. Její existenci strany sporu nerozporovaly a její existence je nepochybná i proto, že musela být podkladem žádosti žalobce o vydání pracovního povolení k práci u žalovaného ve smyslu § 42 odst. 1., 2 písm. b) odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále také jen„ zákon“). Ze zprávy ÚP ČR pob. [obec] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] podal u této pobočky úřadu práce vyplněný formulář, v němž uvedl, že byl ukončen pracovní poměr s žalobcem výpovědí z důvodu jeho nenastoupení do zaměstnání. Ze zprávy Krajského ředitelství Policie [anonymizováno] kraje soud zjistil, že na základě žádosti žalobce (dále také„ cizinec“) ze dne [datum] byla mu rozhodnutím OAMP ze dne [datum] udělena zaměstnanecká karta cizince [číslo] s platností od [datum]. Od tohoto data byl žalobce jako cizinec oprávněn pobývat na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání. Od tohoto data až do [datum] byl žalobce zaměstnán jako [anonymizována čtyři slova] ve spol. [právnická osoba], místo výkonu práce [obec]. Dne [datum] oznámil žalobce [příjmení] změnu k jinému zaměstnavateli, mj. k OSVČ žalovanému, [IČO], se sídlem [adresa žalovaného], na pozici [anonymizována dvě slova], místo výkonu práce [obec]. Rozhodnutí OAMP ze dne [datum] o splnění zákonných podmínek podle § 42g odst. 7., 8 zákona, bylo žalobci jako novému zaměstnanci a žalovanému jako novému zaměstnavateli oznámeno [datum]. Podle sdělení Úřadu práce ČR byl s žalobcem ke dni [datum] z důvodu nenastoupení do zaměstnání, ukončen pracovní poměr u žalovaného. Žalobce následně dne [datum] znovu požádal o změnu zaměstnavatele k žalovanému. Rozhodnutím OAMP ze dne [datum] bylo zaměstnavateli (žalovanému) dne [datum] a cizinci dne [datum] oznámeno, že podmínky požadované pro změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele, nebyly splněny. Z listiny nadepsané jako výpověď ve zkušební době ze strany zaměstnance soud zjistil, že tato je datována [datum], měla být vystavena žalobcem, je na ni otisk razítka žalovaného jako podnikatele a jsou zde podpisy zaměstnance a zaměstnavatele. V obsahu této listiny je pak výpověď zaměstnance z pracovního poměru ve zkušební době, založeného pracovní smlouvou ze dne [datum]. 6. Soud se předně zabýval tím, zda má žalobce naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že pouze na základě podané určovací žaloby lze v tomto sporu vytvořit pevný právní základ pro právní vztahy mezi účastníky sporu, neboť jiná žaloba podaná v této věci by již zřejmě nebyla z důvodu prekluze úspěšná. Vzal tak za prokázáno, že žalobce má na projednání této žaloby naléhavý právní zájem (blíže viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1618/2000, veřejnosti dohledatelné např. na www.nsoud.cz). Ve smyslu uvedeného rozhodnutí (které je podle názoru aplikovatelné i za aktuální právní úpravy podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, (dále jen„ zákoník práce“) pak soud uzavřel, že na základě podané žaloby o určení, že pracovní poměr trvá, nelze v řízení posuzovat otázku platnosti rozvázání pracovního poměru žalobce k žalovanému. Soud se proto v řízení omezil toliko na zjištění, zda existoval úkon způsobilý být ve smyslu ustanovení § 42 odst. 1 zákoníku práce (nyní § 48 zákoníku práce) důvodem rozvázání pracovního poměru. 7. Je nepochybné, že mezi účastníky existoval tvrzený smluvní pracovní vztah na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Tato pracovní smlouva byla obligatorním podkladem pro žádost žalobce jako cizince k vydání (změně) pracovního povolení dle zákona k žalovanému. Rozhodnutím OAMP ze dne [datum], které bylo vydáno na podkladě jeho podnětu ze dne [datum] a které mu bylo doručeno dne [datum], mu bylo sděleno, že splnil podmínky podle zákona při změně jeho zaměstnavatele. Pokud by žalobce skutečně na základě této pracovní smlouvy a uděleného zaměstnaneckého povolení pro cizince na základě rozhodnutí OAMP ze dne [datum] pracoval u žalovaného na sjednané pracovní pozici pomocného kuchaře, jak uváděl, nebyl by sebemenší důvod, aby dne [datum] znovu požádal u OAMP o změnu zaměstnavatele k žalovanému. Jeho podání k vydání rozhodnutí o novém pracovním povolení pro cizince z důvodu změny zaměstnavatele, jímž měl být opět žalovaný, by tak zcela postrádalo smysl. Soud proto dospěl k závětu, že nejméně k tomuto datu, nejpozději pak k datu [datum], kdy bylo žalobci doručeno zamítavé rozhodnutí o jeho návrhu na změnu zaměstnavatele k žalovanému ze dne [datum], musel mít povědomí o tom, že jeho pracovní poměr k žalovanému zanikl. Jeho tvrzení, že se o skončení p