26 C 225/2022-38 — Okresní soud v Opavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu na nesplaceném kontokorentním úvěru, který byl žalobkyní poskytnut žalovanému k jeho bankovnímu účtu č. [bankovní účet], který pro něj vedla na základě mezi nimi uzavřené smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 2. 3. 2015. Při schvalování kontokorentního úvěru zjišťovala žalobkyně schopnost žalovaného případný debetní limit splácet a na základě svých zjištění mu umožnila poskytnout mu kontokorentní úvěr Flexikredit s možností přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového kreditu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a povolený limit nepřekročit. Vzhledem k platební nekázni žalovaného, který překročil úvěrovaný limit a řádně a včas jej nesplácel, převedla žalobkyně v souladu se smlouvou ke dni 4. 10. 2021 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 8 255,58 Kč na nově zřízený úvěrový účet žalovaného a vyzvala jej k úhradě nedoplatku ve čtyřech pravidelných splátkách. Žalovaný tuto povinnost nesplnil a žalobkyně proto ke dni 8. 2. 2022 nesplacenou část úvěru prohlásila za splatnou a vyzvala žalovaného, nechť dlužnou částku uhradí na její účet nejpozději do 23. 2. 2022. Mimo uvedený dluh na jistině dluží žalovaný i poplatky za tři zaslané upomínky ve výši celkem 1 800 Kč (á 600 Kč/upomín), a to v souladu se sazebníkem jako nedílné přílohy smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh v době splatnosti a ani později nezaplatil, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 3. Soud provedl dokazování listinami, mj. Smlouvou o bankovních produktech a službách z 2. 3. 2015, žádostí o povolení debetního zůstatku Flexikredit, Vysvětlení některých pojmů a předsmluvní informace pro Flexikredit, Sazebníkem poplatků a listin prokazujících posouzení žalovaného ze strany žalobkyně poskytnutý úvěr splácet, ze kterých zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným existoval tvrzený smluvní vztah založený uvedenou smlouvou a žádostí o povolení debetního zůstatku. Z Výpisu z účtu žalovaného a z Oznámení o ukončení poskytování Flexikreditu bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala na účtu žalovaného po splatnosti částku 8 255,58 Kč a splatné poplatky ve výši 1 800 Kč. K zaplacení dlužné jistiny ve výši 8 255,58 Kč ve čtyřech po sobě jdoucích měsíčních splátkách počínaje dnem 4. 11. 2021 byl žalovaný vyzván dopisem z 5. 11. 2021. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení celkem částky 10 055,58 Kč (jistiny + poplatků) dopisem z 9. 2. 2022, ve kterém mu byla stanovena splatnost do 23. 2. 2022 a tento dopis byl předán k poštovní přepravě dne 10. 2. 2022. 4. Dokazováním shora uvedenými důkazními prostředky dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu, a proto na něj v podrobnostech odkazuje. Bylo zjištěno, že žalobkyně na podkladě existujícího smluvního vztahu umožnila žalovanému, na bankovním účtu, který pro něj vedla, čerpat kontokorentní prostředky do výše 5 000 Kč měsíčně. V důsledku porušení platební morálky žalovaným žalobkyně zesplatnila nesplacenou část nepovoleného přečerpání na účtu ke dni 5. 10. 2021 a vyzvala žalovaného, aby dluh zaplatil ve čtyřech po sobě jdoucích splátkách měsíčně počínaje dnem 4. 11. 2021. Žalovaný na výzvu nereagoval a dluh nezaplatil, a proto žalobkyně dopisem z 9. 2. 2022, který dne 10. 2. 2022 předala k poštovní přepravě, vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve splatnosti do 23. 2. 2022. Protože žalovaný ani na tuto prokazatelně, jak vyplývá z poštovního podacího archu, odeslanou výzvu nereagoval, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu a zavázal jej k zaplacení dluhu na jistině úvěru ve výši 8 255,58 Kč a poplatků ve výši 1 800 Kč za tři odeslané upomínky ve smyslu Sazebníku bankovních poplatků jako nedílné přílohy smlouvy. Pokud se týká zákonného úroku z prodlení, tak ten byl žalobkyni přiznán až ode dne 23. 2. 2022, když prokázala poštovním podacím archem, že výzvu k plnění ze dne 9. 2. 2022 určenou žalovanému předala k poštovní přepravě, pročež k žádné předchozí upomínce či výzvě žalovanému k zaplacení dluhu žádný důkaz prokazující odeslání těchto listin neoznačila a nepřipojila. Z toho důvodu byl nárok na zaplacení předmětného příslušenství za dobu od 9. 2. 2022 do 22. 2. 2022 zamítnut. 5. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1 a podle § 2395 a násl. o. z. Nárok na zákonné úroky z prodlení soud posoudil podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 055,58 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 7. Aplikace § 14b advokátního tarifu je odůvodněna množstvím obdobných tzv.„ formulářových“ žalob téže žalobkyně vůči jiným žalovaným podaných u zdejšího soudu (např. sp. zn.: [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další). 8. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.