6 C 114/2023-31 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím a dále pak částky 4 590 Kč označené v žalobě jako kapitalizovaný úrok za dobu od 3. 3. 2007 do 30. 8. 2008. Uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ poskytovatelka půjčky“), uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit rovněž i souhrnný poplatek ve výši 17 440 Kč s tím, že celou dlužnou částku měla splácet v hotovosti v 78 týdenních splátkách, poslední splátka byla stanovena na 30. 8. 2008. Žalovaná nehradila řádně sjednané splátky, v souvislosti se smlouvou uhradila pouze částku 12 850 Kč. Žalovaná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 4 590 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejprve smlouvou ze dne 19. 6. 2015 s účinností k 1. 7. 2015 na [právnická osoba] [anonymizováno] a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 22018 s účinností k tomuto dni z této věřitelky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované vždy řádně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Poskytovatelka půjčky poskytla žalované při podpisu smlouvy o půjčce dne 3. 3. 2007 v hotovosti částku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 440 Kč, dohromady 37 440 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 480 Kč, s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy (smlouva o půjčce ze dne 3. 3. 2007). Poskytovatelka postoupila žalobkyni pohledávku ze smlouvy o půjčce nejprve na [právnická osoba] [anonymizováno] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a z přílohy k této smlouvě), postoupení pohledávky žalované oznámila (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 včetně dokladu o odeslání) a následně tato nová věřitelka postoupila pohledávku na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalované rovněž oznámeno (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2018 včetně dokladu o odeslání). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky (výzva před podáním žaloby ze dne 18. 11. 2022). 5. Soud aplikoval na věc ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. platný a účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), protože smlouva o půjčce byla uzavřena ještě za jeho účinnosti. Podle jeho § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, přičemž jejich výši stanoví prováděcí předpis, kterým bylo s účinností do 31. 12. 2013 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podle § 1 označeného nařízení, ve znění účinném do 30. 6. 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 6. Žaloba je zcela důvodná. Předáním peněz žalované došlo k uzavření smlouvy o půjčce a bylo povinností žalované vrátit půjčenou částku navýšenou o souhrnný poplatek, dohromady 37 440 Kč ve sjednaných splátkách. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že svou povinnost hradit sjednané splátky splnila. Proto soud uzavřel, že žalovaná dluh splatila pouze částečně, a žalobě vyhověl. Pohledávka za žalovanou byla přitom na žalobkyni postoupena, což bylo žalované oznámeno. Nezaplacením dluhu vznikla žalované druhotná povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení; do prodlení se žalovaná dostala nejpozději dne 31. 8. 2008, neboť předcházejícího dne nastala splatnost poslední splátky. Žalobkyně požadovala přiznat úroky z prodlení pouze od prvního postoupení pohledávky, přičemž soud jejímu požadavku vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji v plném rozsahu žalobkyni. Částka 2 436 Kč sestává ze soudního poplatku 984 Kč a z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, ve výši půjčky, poplatku, splátek a žalované částky.