6 C 173/2023-28 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 21 156 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že společnost , právnická osoba, . (dále jen „poskytovatelka půjčky“), uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce č. , číslo, , na základě které poskytla žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit rovněž i souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč s tím, že celou dlužnou částku měl splácet v hotovosti v 53 týdenních splátkách s tím, že poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil řádně sjednané splátky, v souvislosti se smlouvou uhradil pouze částku 4 284 Kč, kdy tato úhrada byla započtena na souhrnný poplatek. Žalovaná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 6 156 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena nejprve na společnost , právnická osoba, a následně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému vždy řádně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistit následující skutečnosti. Poskytovatelka půjčky poskytla žalovanému při podpisu smlouvy o půjčce dne , datum, v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal poskytovatelce půjčky zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč, dohromady 25 440 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy (smlouva o půjčce ze dne , datum, ). Poskytovatelka půjčky postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce ke dni , datum, nejprve společnosti , právnická osoba, (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z přílohy k této smlouvě), což bylo žalovanému oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ), tato společnost následně ke dni , datum, postoupila pohledávku na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno předchůdkyní žalobkyně (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka ze dne , datum, ).5. Soud aplikoval na věc ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. platný a účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník“), protože smlouva o půjčce byla uzavřena ještě za jeho účinnosti.6. Podle jeho § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.7. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.8. Podle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, přičemž jejich výši stanoví prováděcí předpis, kterým bylo s účinností do 31. 12. 2013 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.9. Podle § 1 označeného nařízení, ve znění účinném do 30. 6. 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.10. Žaloba je zcela důvodná. Předáním peněz žalovanému došlo k uzavření smlouvy o půjčce a bylo povinností žalovaného vrátit půjčenou částku navýšenou o souhrnný poplatek, dohromady 25 440 Kč ve sjednaných splátkách. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že svou povinnost hradit sjednané splátky splnil. Žalovaný dluh splatil pouze částečně, a to v částce 4 284 Kč, soud proto žalobě v požadované částce vyhověl. Pohledávka za žalovaným byla přitom na žalobkyni z poskytovatelky a původní věřitelky postoupena, což bylo vždy žalovanému oznámeno. Nezaplacením dluhu vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení; do prodlení se žalovaný dostal nejpozději dne , datum, , neboť předcházejícího dne nastala splatnost poslední splátky. Od tohoto data je žalovaný v prodlení, přičemž žalobkyně požadovala přiznat úroky z prodlení až od , datum, , čemuž soud vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji v plném rozsahu žalobkyni, neboť žalobkyně byla zcela úspěšná. Částka 2 299 Kč sestává ze soudního poplatku 847 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, ve výši půjčky, poplatku, splátek a žalované částky.