9 C 145/2023-35 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 13 707 Kč. Uvedla, že žalovaný ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] absolvoval jízdy dopravními prostředky žalobkyně bez platného jízdního dokladu, čímž mu vznikla nejen povinnost zaplatit jízdné, ale rovněž v souladu se smluvními přepravními podmínkami povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za prvních dvanáct jízd a ve výši 1 500 Kč za poslední jízdu. Současně žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně nabyla uvedené dlužné pohledávky za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi postupitelem [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (právní předchůdce) a [právnická osoba] 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud provedl důkaz listinami označenými jako dohody s cestujícím pod čísly I [číslo], I [číslo], I [číslo], I [číslo], I [číslo], I [číslo], I [číslo], I [číslo], I [číslo], I [číslo], I [číslo], I [číslo] a [číslo], všemi podepsanými oprávněným zaměstnancem [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], a žalovaným, jehož totožnost byla zjištěna z občanského průkazu. Soud zjistil, že: dne [datum] v 8:53 na lince [číslo] dne [datum] v 10:59 na lince [číslo] dne [datum] v 12:02 na lince [číslo] dne [datum] v 7:54 na lince [číslo] dne [datum] v 16:26 na lince [číslo] dne [datum] v 7:15 na lince [číslo] dne [datum] v 8:18 na lince [číslo] dne [datum] v 10:26 na lince [číslo] dne [datum] v 16:17 na lince [číslo] dne [datum] ve 14:43 na lince [číslo] dne [datum] v 15:20 na lince [číslo] dne [datum] v 8:05 na lince [číslo] dne [datum] v 16:08 na lince [číslo] se žalovaný na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem, bylo mu uloženo zaplatit jízdné ve výši 15 Kč v prvých pěti případech, 16 Kč v dalších sedmi případech a ve výši 20 Kč v posledním případě a dále přirážku ve výši 1 000 Kč v prvních dvanácti případech a ve výši 1 500 Kč v posledním případě, vždy do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, přičemž žalovaný tyto závazky uznal co do důvodu i výše. Žalobkyně nabyla aktivní legitimaci v této věci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 5. Ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku soud aplikoval na jízdy v roce 2013 občanský zákoník platný a účinný do 31.12.2013. Podle § 760 smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podle § 772 podrobnější úpravu osobní a nákladní přepravy stanoví zvláštní předpisy, zejména přepravní řády a tarify. Na jízdu v roce 2016 soud aplikoval občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který si nezakoupil jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku a nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč a s účinností od [datum] částku 1 500 Kč. Ve smluvních přepravních podmínkách žalobkyně je cestující, který se na výzvu pověřené osoby dopravce nemůže prokázat platným jízdním dokladem za svoji osobu, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč a od [datum] ve výši 1 500 Kč. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., platné a účinné do 31. 12. 2013. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaný využil jako cestující dopravního prostředku, uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě, a byl tak povinen zaplatit v souladu s tarifem stanovené jízdné. To však neučinil, a proto mu vznikla druhotná povinnost zaplatit tarifem stanovený příplatek ve výši 1 000 Kč za prvních dvanáct jízd a ve výši 1 500 Kč za poslední jízdu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužné částky v den splatnosti, přiznal soud žalobkyni rovněž úrok z prodlení v zákonné výši, a to od prvního dne následujícího po uplynutí patnáctidenní lhůty stanovené pro dodatečné zaplacení jízdného a zaplacení související přirážky. 7. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, a to v celkové výši 2 000 Kč, sestávající ze soudního poplatku za žalobu ve výši 800 Kč a náhrady za právní zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, výzva k plnění, podání návrhu) dle § 14b odst. 1 bod 2 po 300 Kč, tři režijní paušály dle odst. 5 písm. a) cit. ust. po 100 Kč. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu, čísle linky, případně výši žalované částky.