10 C 2/2024-25 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 11 924,97 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen věřitel) uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) dne , datum, Smlouvu o úvěru (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 5 700 Kč, které žalovaný bezhotovostně čerpal, ovšem dosud nevrátil. Jistina úvěru byla splatná spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 224,97 Kč dne , datum, . Pohledávku věřitel postoupil žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobce dále uvedl, že dlužník byl věřitelem lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, a že na základě získaných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalobce je v dobré víře, že věřitel dostatečným způsobem a v souladu se zákonem prověřil úvěruschopnost. Věřitel vycházel z dokladů poskytnutých žalovaným, ovšem žalobce nedisponuje žádnými dalšími listinnými doklady, které žalovaný předkládal věřiteli k prokázání úvěruschopnosti.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, ovšem s výjimkou tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti dlužníka, ke kterým žalobce, ani přes výzvu soudu nedoložil žádné listiny, když uvedl, že takové listiny nemá.4. Podle zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru,§ 86(1)Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2)Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.§ 87(1)Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení nedoplatku jistiny úvěru. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že jeho právní předchůdce poskytl žalovanému částku ve výši 5 700 Kč, kterou žalovaný nevrátil. Zbývající částku představují poplatek za poskytnutí úvěru vyplývající ze smluvních ujednání soud nepřiznal, neboť tato smluvní ujednání a vůbec Smlouvu o úvěru jako celek vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobce neprokázal, že byla splněna povinnost řádně zkoumat úvěryschopnost dlužníka. Žalobce netvrdil a ani neprokázal, jakých v době uzavření smlouvy o úvěru dosahoval dlužník příjmů či zda byl dokonce zaměstnán, jaké byly jeho osobní, rodinné a majetkové poměry a jaké měl pravidelné měsíční výdaje. Měsíční splátka úvěru byla přitom poměrně vysoká, činila přes 11 000 Kč. Věřitel nejenže nezkoumal schopnost dlužníka úvěr splácet, dokonce neměl žádnou představu o dlužníkových poměrech. Za této situace nemá pouhá negativní lustrace databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB dostačující vypovídající hodnotu. Soud má za to, že věřitel nesplnil podmínky ve shora citovaném zákonném ustanovení a z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy je přitom nutno přihlížet z úřední povinnosti, jak již dnes dovozuje judikatura soudů všech možných stupňů. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že dlužník obdržel od právního předchůdce žalobce částku ve výši 5 700 Kč, kterou zcela nevrátil, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností dlužníka, což znamená, že dlužník dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že nelze po žalobci žádat, aby prokazoval negativní skutečnosti o tom, že dlužník požadované neuhradil v plné výši, bylo na dlužníkovi, aby prokázal, kolik uhradil na jistině, poplatcích a úrocích. Jelikož však žalovaný zůstal ve věci nečinný, k závěru o prokázání existence tvrzeného dluhu v dané výši a za situace, kdy žalobce nežádá více, než žalovanému poskytl, postačovalo žalobcovo vylíčení rozhodujících skutečností. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku.6. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1, § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žalující i žalovaná strana byly procesně přibližně stejně úspěšné.7. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).