116 C 18/2023-49 — Okresní soud v Opavě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 49 488 Kč spolu se shora uvedeným příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřely mezi sebou účastnice smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které byl žalobkyní žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru sjednaným ve výši úrokové sazby 62,47 % ročně v 60 měsíčních splátkách po 2 733 Kč splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2020. Dále žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru, respektive před uzavřením smlouvy, byla schopnost žalované řádně hradit úvěr prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení dlužníka, přičemž bylo zjištěno, že volné zdroje ke splacení jsou dostatečné a rovněž byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích Solus a NRKI. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, kdy do data zesplatnění celého úvěru byla žalovanou na poskytnutý úvěr zaplacena dne 24. 2. 2020 a dále dne 21. 5. 2020, 12. 11. 2020, 27. 11. 2020, 22. 12. 2020, 25. 1. 2021, 17. 2. 2021, 22. 3. 2021, 19. 4. 2021, 6. 5. 2021, 7. 6. 2021, 19. 7. 2021, 1. 9. 2021, 3. 9. 2021, 11. 10. 2021 10. 11. 2021, 8. 12. 2021, 24. 1. 2022, 24. 2. 2022, 8. 3. 2022, 11. 4. 2022, 19. 5. 2022, 9. 6. 2022, 15. 8. 2022 a dne 13. 9. 2022 pokaždé částka 2 733 Kč, přičemž v důsledku tohoto prodlení následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.1. smlouvy, podle něhož platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení o délce 65 dnů s úhradou u splátky číslo 32 splatné dne 24. 9. 2022 a k datu 28. 11. 2022 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru, kdy podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 52 054,04 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že ještě před tímto zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované s úhradou 32. a 33. splátky vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč, kdy podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek číslo 32 a 33, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2× 499 Kč, přičemž tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že v důsledku tohoto prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 1 000 Kč, kdy podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této smluvní pokuty ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dní s tím, že žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek číslo 4, 30, 31, 32 a 33, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 5× 200 Kč, kdy tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode vzniku práva na zaplacení. Dále žalobkyně tvrdila, že jí vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v částce 12 101,65 Kč, kdy podle bodu 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, přičemž žalobkyně se domáhá zaplacení této smluvní pokuty vyčíslené sazbou 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 52 054,04 Kč za období od 30. 11. 2022 až do dne vyhotovení žaloby, tj. do dne 2. 10. 2023. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 62,47 % ročně sjednaného ve smlouvě, respektive za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od 23. 8. 2020) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentním bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 10 % ročně s tím, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, nejvýše však na tomto úroku požaduje zaplacení částky 196 776 Kč, jak je tento limit stanoven smlouvou. Nic dalšího pak žalovaná žalobkyni již neuhradila, ač byla k tomu před podáním žaloby vyzvána.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. K jednání nařízenému na den 28. května 2024 se žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud proto věc podle § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.4. Ze žalobkyní předložených listin, to je z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, akceptovaného žalobkyní dne , datum, a z dopisu žalobkyně žalované ze dne , datum, – oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo , hodnota, , dále z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu číslo , č. účtu, o převodu částky 50 000 Kč na účet , Anonymizováno, dne , datum, – variabilní symbol platby , Anonymizováno, , soud vzal prokázána tvrzení žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy a poskytnutí úvěru žalované, jak je žalobkyně tvrdila v podané žalobě, přičemž na tato tvrzení proto soud v dalším pro stručnost odkazuje.5. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná v souladu s ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) uzavřely smlouvu o úvěru, když žalobkyně se zavázala poskytnout žalované a poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí půjčky a dohodnutý úrok, přičemž nedílnou součástí smlouvy učinily smluvní strany i smluvní podmínky žalobkyně. Přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy náležitého posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu ustanovení § 86 tohoto zákona ze strany žalobkyně.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle ustanovení § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. V daném případě žalobkyně k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované pouze uvedla, že úvěryschopnost ža