26 C 24/2024-43 — Okresní soud v Opavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu uvedla, že se jedná o dluh za služby, které v době trvání smluvního vztahu poskytla žalovanému na základě mezi nimi dne , datum, uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací a souvisejících služeb č. , hodnota, (dále také jen „smlouva“). Žalobkyně na základě této smlouvy vyúčtovala žalovanému cenu služeb, které jsou svým obsahem občanskoprávním závazkem, částku 9 838,33 Kč ve vyúčtování č. , hodnota, se splatností dne 6. 3. 2022 a částku 1 640,50 Kč ve vyúčtování č. , hodnota, se splatností dne 3. 4. 2022. Protože žalovaný celkový dluh doposud nezaplatil, byť byl k jeho úhradě naposledy vyzván v předžalobní výzvě předcházející tomuto řízení, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě listin označených žalobkyní k důkazu dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej popsala v návrhu, a proto je na něj pro stručnost odkazováno. Bylo z účastnické smlouvy č. , hodnota, zjištěno, že mezi účastníky skutečně trval smluvní vztah založený jejím uzavřením a že se ve smlouvě, jejíž součástí byly i všeobecné podmínky žalobkyně, žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému jednak služby elektronických komunikací a dále služby třetích stran a služby související, k jejichž úhradě se naopak zavázal ve smlouvě žalovaný. Z vyúčtování služeb ze dne 20. 3. 2022 bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že vyúčtovala žalovanému za služby, které mu byly poskytnuty v rámci občanskoprávních ujednání ve smlouvě podléhajících civilnímu soudnictví částku 1 640,50 Kč, kterážto byla splatná 3. 4. 2022 a ve vyúčtování služeb z 20. 2. 2022 za stejné služby částku 9 838,33 Kč, která byla splatná dne 6. 3. 2022. Z předžalobní upomínky datované 2. 8. 2023 vzal soud za zjištěné, že žalovaný byl v uvedené listině naposledy vyzván k úhradě předmětného dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaný v době splatnosti těchto vyúčtování a ani později celkový dluh ve výši 11 478,83 Kč žalobkyni nezaplatil, shledal soud žalobu jako důvodnou, a proto jí vyhověl.5. Z hmotněprávního hlediska byl spor posouzen podle § 1723 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a podle § 1746 odst. 2 o. z. Nárok na zákonný úrok z prodlení soud posoudil podle § 1968 a § 1970 o. z. a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 478,83 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.7. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení pak soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.