38 C 145/2021-114 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se jako dědička ze zákona žalobou podanou proti žalovaným jako dalším účastnicím pozůstalostního řízení po , tituly před jménem, , jméno FO, , zemř. , datum, (dále jen „zůstavitel“), domáhala určení, že žalovaná 2/ není dědičkou zůstavitele. Žalobu podala v návaznosti na usnesení notáře , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne , datum, , kterým jí bylo uloženo, aby do 2 měsíců od právní moci usnesení podala žalobu na určení, že je dědičkou zůstavitele. Uvedla, že zůstavitelův podpis na allografní závěti ze dne , datum, , jíž zůstavil část pozůstalosti žalované 2/ není jeho podpisem, neboť se liší od jeho podpisu na další, nikým nezpochybněné, závěti ve prospěch žalované 1/ z téhož dne, a protože okolnosti objevení závěti jsou podezřelé. Současně zpochybnila pravost závěti v tom smyslu, že samostatná listina s podpisy svědků závěti, , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , i jejího pisatele, advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , byla vzhledem k nedostatečně pevnému spojení jednotlivých listů závěti a celkově nestandardním okolnostem pořízení a nalezení závěti připojena až dodatečně, což také znamená, že je nepravdivý její obsah co do data pořízení a prohlášení, že svědkové byli osobně přítomni zůstavitelovu prohlášení, že závěť obsahuje jeho poslední vůli. Případně byla závěť dokonce vytvořena dodatečně tak, aby připomínala závěť ve prospěch žalované 1/. Závěť ve prospěch žalované 2/ je navíc i neplatná, neboť , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl způsobilým závětním svědkem. Od , datum, je , tituly před jménem, , jméno FO, jednatelem společnosti , právnická osoba, založené žalovanou 2/, která si od , právnická osoba, , adresa, , kde byla žalovaná 2/ zaměstnána jako , podezřelý výraz, , jež ve skutečnosti poskytovala žalovaná 2/ jako „nezávislý“ dodavatel společnosti , právnická osoba, . Obchodní podíl v této společnosti dne , datum, převedla na , Anonymizováno, , avšak společnost nadále fakticky ovládala, což plyne i z faktu, že tato společnost dodnes sídlí na adrese , Anonymizováno, . Plnou mocí z , datum, žalovaná 2/ zmocnila advokáta , jméno FO, k založení dané společnosti, přičemž od , datum, je opět , Anonymizováno, a také , Anonymizováno, společnosti. Přinejmenším svědek , jméno FO, tudíž ke dni pořízení závěti byl ve vztahu ekonomické závislosti ve vztahu k žalované 2/a tedy na věci měl osobní zájem. Dále žalobkyně poukázala na nestandardní okolnosti případu, kdy žalovaná 2/ s advokátem , jméno FO, a dalšími osobami bezprostředně po , Anonymizováno, , a ještě před závěrou pozůstalosti z ní odnesli blíže neidentifikované věci, přičemž měla být též nalezena závěť, aniž by bylo zřejmé, která. Navíc někdo zfalšoval podpis žalobkyně na úvěrové smlouvě, kterou zůstavitel uzavřel za účelem , Anonymizováno, , v němž přitom až do , datum, sídlila společnost , právnická osoba, .2. Žalovaná 1/ se k věci nevyjádřila. Žalovaná 2/ navrhla zamítnutí žaloby s poukazem na to, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť podala jinou žalobu než jí notář v usnesení, proti němuž se neodvolala, uložil.3. Okresní soud rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, žalobu zamítl s tím, že žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení.4. K odvolání žalobkyně , Anonymizováno, v , adresa, dne , datum, unesením č. j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne , datum, , napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Uvedl, že žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení přímo ze zákona a není třeba ho v řízení zkoumat. Účelem řízení dle § 170 z. ř. s. je rozhodnutí sporu o dědické právo, pro něž je podstatné to, aby se jej účastnili všichni účastníci pozůstalostního řízení a aby soud rozhodoval o výroku, který tento spor opravdu může vyřešit. V řízení bude třeba postavit najisto skutečnosti, které jsou mezi stranami sporné, tedy, zda žalovaná 2/ je dědičkou zůstavitele, a přitom není podstatné, kdo žalobu podal. Odvolací soud uložil okresnímu soudu, aby se nejprve vypořádal s otázkou, zda již samotná okolnost, jakým způsobem byly spojeny jednotlivé listy sporné závěti a kde se nachází podpisy svědků a pisatele a předčitatele, nezpůsobuje neplatnost závěti. Nebude-li možno spor takto uzavřít, okresní soud posoudí, zda již byla do řízení vnesena rozhodná skutková tvrzení a důkazní návrhy (bez ohledu na to, zda tak učinil ten, kdo nemá břemeno tvrzení ani důkazní) v rozsahu potřebném pro věcné rozhodnutí. Pokud nikoli, poučí stranu zatíženou odpovídajícími břemeny ve smyslu § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. a provede potřebné důkazy.5. Soud provedl důkaz obsahem spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , zejména usnesením , označení soudu, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne , datum, , a z těchto důkazů vzal za prokázané tyto skutečnosti: citovaným usnesením bylo žalobkyni jako zůstavitelově manželce uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podala u , označení soudu, proti závětním dědicům žalované 1/ a žalované 2/ žalobu na určení, že je dědicem ze zákona, a aby současně o podání žaloby vyrozuměla soudního komisaře s tím, že nebude-li žaloba podána, bude-li řízení o žalobě zastaveno nebo bude-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit. Zůstavitel po sobě zanechal dvě allografní závěti z téhož dne, tj. z , datum, , přičemž obě závěti strojopisně sepsal a osvědčil , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát v sídlem své kanceláře , adresa, , v , adresa, , u obou byli přítomni titíž svědci , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, . Jednou závětí ustanovil zůstavitel dědičkou části svého majetku v listině uvedeného svou dceru, žalovanou 1/, tato závěť je notářem označena , značka, a není v řízení sporována. Druhou závětí ustanovil zůstavitel dědičkou (jiné části) svého majetku v listině uvedeného žalovanou 2/, tato závěť je notářem označena , značka, a jde o závěť, která je v řízení sporována (dále jen „sporná závěť“). Ze sporné závěti, tedy originálu závětní listiny ze dne , datum, , sepsané ve prospěch žalované 2/ soud zjistil, že obsahuje 2 listy spojené kancelářskou sešívačkou, přičemž na prvním listu se nachází projev vůle zůstavitele a podpis označený jako podpis zůstavitele, a v samotném textu závěti ještě před podpisem označeným jako podpis zůstavitele je mj. uvedeno „Na důkaz vážně míněné a projevené vůle pana , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, jeho poslední vůli jako svědci souběžně osvědčují a podepisují , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, . Závěť byla hlasitě advokátem před podpisem přečtena, s jejím obsahem všichni souhlasí, nikdo nemá připomínek ani nepožaduje vysvětlení, což všichni účastníci stvrzují svým podpisem.“. Podpisy obou svědků, jakož i sepisovatele , tituly před jménem, , jméno FO, (zjevně v důvodu nedostatku místa) se nachází na druhém listu závěti. Z protokolů notáře připojených k závětem ze dne , datum, soud zjistil, že obě závěti byly v tento den notáři předloženy panem , jméno FO, , nar. , datum, , jako nepoškozené a neopravované s tím, že obě závěti byly uloženy u , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta. Ze záznamů notáře připojených k oběma závětem bylo zjištěno, že obě závěti byly prohlášeny , datum, .6. Na jednání dne , datum, se žalovaná 1/, žalovaná 2/ ani její právní zástupce nedostavili, ačkoliv byli soudem řádně předvoláni. Žalovaná 1/ si předvolání vyzvedla osobně dne , datum, , žalovanou 2/ soud předvolal prostřednictvím jejího právního zástupce a tomu bylo předvolání doručeno dne , datum, do datové schránky advokáta. Žádná z žalovaných, ani právní zástupce žalované 2/, nepožádala o odročení ani se z jednání neomluvila, soud tedy jednal v jejich nepřítomnosti.7. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že skutečnost, že jednotlivé listy sporné závěti byly spojeny toliko kancelářskou sešívačkou, přičemž podpisy obou svědků a sepisovatele se nachází na jiném listu než prohlášení a podpis označený jako podpis zůstavitele, sama o sobě nezpůsobuje neplatnost závěti. Podle § 1539 o. z. svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit. Zákon ani jiný právní předpis přitom neuvádí, jak mají být jednotlivé listy závěti spojeny v jeden celek, neukládá povinnost v místě sešití kancelářskou sešívačkou listinu přelepit a v místě přelepení označit razítkem nebo podpisem nebo listinu sešít pečetním provázke