7 C 31/2024-30 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jistiny úvěru , částka, s úrokem z prodlení v rozsahu shora ve výroku uvedeném, dále smluvní pokutu , částka, a kapitalizovaný úrok ve výši , částka, a náklady spojené s uplatněním pohledávky , částka, s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, na částku , částka, , současně mezi stranami byl dohodnuto splacení úvěru do , datum, , s výplatou na účet žalovaného. Zároveň se žalovaný zavázal zaplatit vedle jistiny úvěru částku , částka, představující smluvený úrok za období od , datum, do , datum, . Žalovaný dosud zaplatil žalobkyni svůj dluh , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , tato změna v osobě věřitele mu byla sdělena , datum, . Na předžalobní výzvu ze dne , datum, žalovaný nereagoval.2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a dle § 115a o. s. ř. postupem dle § 49 o. s. ř.3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, když žalobkyně se z jednání soudu omluvila a žalovaný zůstal nekontaktní.4. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti v žalobě konkretizované v odůvodnění rozsudku v odstavci prvním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, na částku , částka, , současně mezi stranami byl dohodnuto splacení úvěru do , datum, , s výplatou na účet žalovaného. Zároveň se žalovaný zavázal zaplatit vedle jistiny úvěru částku , částka, představující smluvený úrok za období od , datum, do , datum, . Žalovaný dosud zaplatil žalobkyni svůj dluh , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , tato změna v osobě věřitele mu byla sdělena , datum, . Na předžalobní výzvu ze dne , datum, žalovaný nereagoval (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne , datum, č. , tel. číslo, , smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , sdělení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , předžalobní výzvou ze dne , datum, ).5. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), předchůdce žalobkyně vůči ní vystupoval v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalované jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností.6. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalované byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Předchůdce žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovanou, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ).7. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr , právnická osoba, , z jehož rozsudku ze dne , datum, vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora , právnická osoba, ze dne , datum, , CA Consumer Finance proti , jméno FO, a další, C-449/13).8. Po provedeném dokazování bylo prokázáno, že ačkoli žalovaný se nevzpěčoval údajům ohledně uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tak předchůdce žalobkyně tyto údaje patrně neprověřil a ani žalovaného nevyzval k jejich prokázání. Z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, přitom nevyplývá, že by se jakkoli před podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru zabývala prověřením údajů uváděných žalovaným, že je zaměstnán, jaký má zdroj příjmu a jaké výdaje na živobytí a případně dluhy. Provedené důkazy spolu s tvrzeními žalobkyně pak prokazují, že žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru nedostála své povinnosti odborné péče, když při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházela toliko z neověřených tvrzení žalovaným bez toho, aby byla podložena dalšími doklady, a úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila. Proto je smlouva o spotřebitelském úvěru od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. též § 588 o. z.).9. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., jelikož žalovaný získal od žalobkyně finanční prostředky ve výši , částka, bez právního důvodu. Protože žalovaný finanční prostředky žalobkyni dosud zcela nevrátil, soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení co do částky , částka, , a to na jistinu úvěru při zohlednění platby žalovaným ve výši , částka, . Další náklady spojené s uplatněním pohledávky , částka, , smluvní pokutu , částka, a kapitalizovaný smluvní úrok , částka, soud žalobkyni z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy nepřiznal. Podle § 1968 a § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k plnění ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř.10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně byla neúspěšná v nepatrné části, proto je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku , částka, . V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po , částka, , tři režijní paušály po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby, celkem , částka, zvýšených o položku 21 % DPH o , částka, v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku , částka, a DPH činí celkem , částka, . , právnická osoba, s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.