17 C 153/2025-26 — Okresní soud v Opavě

Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 10 430 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný , datum, okolo 19:20 hodin na , adresa, fyzicky napadl řidiče , Anonymizováno, , jméno FO, při výkonu jeho povolání, čímž se dopustil přestupku proti občanskému soužití. Z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele poškozeného za škodu při pracovním úrazu žalobkyně vyplatila poškozenému pojistné plnění, konkrétně 7 862 Kč jako náhradu bolestného a 2 568 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Tímto na ni přešlo právo zaměstnavatele na náhradu škody vůči tomu, kdo za škodu odpovídá, tedy vůči žalovanému. Žalobkyně jej vyzvala k zaplacení žalované částky, to však žalovaný neučinil.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.Z příkazu , právnická osoba, ze , datum, , č. j. , adresa, , soud zjistil, že žalovaný byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustil tím, že , datum, v době okolo 19:20 hodin na , adresa, fyzicky napadl v době jeho pracovní činnosti , Anonymizováno, , jméno FO, , narozeného , datum, , tím, že do něj strčil a roztrhnul mu chirurgickou rukavici, kterou měl v té době na ruce. Incident si následně vynutil ošetření napadeného v chirurgické ambulanci s dalšími lékařskými kontrolami, protože poškozený utrpěl poranění palce levé ruky s přetržením šlachy, které si vyžádalo dlažku a dobu léčení od , datum, do , datum, . Lékař ohodnotil zranění 20 body (lékařská zpráva , právnická osoba, , z , datum, , posudek o bolestném z , datum, ). V souvislosti se zraněním poškozený navštívil pětkrát chirurgickou ambulanci v , adresa, , kam dojížděl ze svého bydliště v , Anonymizováno, (vyúčtování nákladů na jízdné osobním automobilem z 4. 1. 2024). , právnická osoba, požádala žalobkyni coby pojistitele, aby v souvislosti se zraněním vyplatila náhradu škody přímo poškozenému (hlášení pojistné události z 21. 1. 2024), což žalobkyně učinila 26. 1. 2024 vyplacením částky 10 430 Kč (záznam z interního systému žalobkyně). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě uvedené částky do 1. 1. 2025, výzva byla žalovanému zaslána na adresu trvalého pobytu , adresa, , , adresa, (výzva k náhradě regresní pohledávky z 2. 12. 2024).Podle § 135 odst. 1 občanského soudního řádu je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal. Podle § 205d odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni, v tomto případě u žalobkyně. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2956 občanského zákoníku, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil. Podle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný pravomocně uznán vinným přestupkem proti občanskému soužití, kterého se dopustil jednáním, jímž způsobil újmu na zdraví osobě při výkonu jejího zaměstnání, jednalo se ve vztahu k zaměstnavateli poškozeného o pracovní úraz. Náhradou takto způsobené škody žalobkyní jakožto pojistitelem zaměstnavatele na ni přešlo právo na náhradu škody vůči žalovanému. Soud je přitom v tomto řízení rozhodnutím o přestupku vázán a není oprávněn přezkoumávat jeho správnost. Protože žalovaný netvrdil a neprokázal, že žalobkyni zaplatil náhradu bolestného a cestovních výdajů k lékaři, soud žalobě vyhověl. Nezaplacením žalované částky mu vznikla druhotná povinnost k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění obsažené ve výzvě k zaplacení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná. Částka 8 023,70 Kč se skládá ze soudního poplatku za žalobu 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba) po 1 540 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tyto úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 1 253,70 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.