11 C 156/2025-22 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou ze dne 28. 11. 2025, kterou k výzvě soudu doplnila podáním, které došlo soudu dne 25. 2. 2026, domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení částky celkem 51 780 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 17. 7. 2024 prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě této smlouvy zaslala žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, celkem částku 30 000 Kč. Žalobkyně platby identifikovala uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalované, jak je patrno z přiloženého potvrzení o platbě. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Podle této smlouvy (odst. 2.1.6. smlouvy) se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni úrok 40 % měsíčně z poskytnuté částky a každý měsíc nejpozději k 23. dni v měsíci splácet úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu byla oprávněna vrátit kdykoliv. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, takže žalobkyně využila smluveného oprávnění (čl. VI. smlouvy) a celý úvěr zesplatnila ke dni 26. 11. 2024. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky (odst. 4.2. písm. c/ smlouvy). Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, a to výpisy z bankovního účtu žalované, výplatními listy, lustrovala ji ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. V tomto řízení žalobkyně uplatňovala zaplacení nesplacené jistiny 30 000 Kč, zaplacení dohodnutého úroku za první měsíc čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč a smluvní pokuty 9 780 Kč (0,1 % denně z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 27. 11. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 19. 10. 2025). Žalovaná přes výzvu žalovanou částku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic, které se k jednání nedostavily, ačkoliv byly řádně předvolány, o odročení nežádaly, žalobkyně (její zástupkyně) svou neúčast omluvila, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 7. 2024, potvrzeními o platbě, fotokopií občanského průkazu žalované a fotokopií jejího cestovního pasu, výpisy z běžného účtu žalované č. ú. , č. účtu, , zesplatněním úvěru ze dne 23. 11. 2024, výzvou k úhradě ze dne 19. 10. 2025 včetně potvrzení o podání doporučené zásilky, všeobecnými obchodními podmínkami. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně se prostřednictvím internetu zavázala poskytnou žalované úvěr do výše 2 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit jí úroky, a to vše na základě podmínek stanovených ve smlouvě datované 17. 7. 2024. Úvěr má podobu revolvingového úvěru. Smluvní strany se dohodly, že limit bude žalované poskytnut dne 17. 7. 2024, žalovaná může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny poskytnuté na základě smlouvy dosahovala maximálně výše limitu. Žalovaná se zavázala platit úrok 40 % měsíčně. Žalovaná se zavázala splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 23. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Bylo dohodnuto, že jistinu úvěru může žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 7. 2024, fotokopie občanského průkazu a cestovního pasu žalované). Žalobkyně odeslala na účet uvedený žalovanou ve smlouvě číslo , č. účtu, dne 17. 7. 2024 částku 1 000 Kč, dále částku 3 000 Kč, dále částku 5 000 Kč, dále částku 19 000 Kč, dále částku 2 000 Kč (předložená potvrzení o platbách). Dne 23. 11. 2024 žalobkyně v souladu s čl. VI. smlouvy úvěr zesplatnila, když ze strany žalované došlo k opakovanému porušování smluvních podmínek (zesplatnění úvěru). Dne 19. 10. 2025 zaslala žalobkyně žalované doporučenou poštou výzvu k úhradě dlužné částky do 3 dnů (výzva k úhradě, potvrzení o podání doporučené zásilky). Dále doložila žalobkyně soudu výpisy z účtu žalované od února 2024 do července 2024. Z předložených výpisů z účtu žalované (č. ú. , č. účtu, ) soud zjistil, že žalovaná v měsících únor, březen, květen 2024 měla měsíční příjem cca 22 000 – 24 000 Kč od , právnická osoba, , vícekrát čerpala úvěry, kreditní položky kromě příjmu od , právnická osoba, a dalších spotřebitelských úvěrů (např. 15. 3. 2024 7 000 Kč od , Anonymizováno, , 10. 4. 2024 8 000 Kč od , Anonymizováno, , 15. 6. 2024 2 000 Kč od , Anonymizováno, , 16. 6. 2024 10 000 Kč od , Anonymizováno, , 20. 6. 2024 5 000 Kč od , Anonymizováno, , 3. 7. 2024 10 000 Kč od , Anonymizováno, ) tvořily nepravidelné platby od různých fyzických osob většinou v řádech stokorun.4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.5. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně se před poskytnutím úvěru poměry žalované dostatečně nezabývala, měla k dispozici výpisy z jejího účtu za období od měsíce února 2024 do začátku měsíce července 2024, z těchto výpisů z účtu žalované vyplývá, že žalovaná měla příjem cca 22 000 Kč – 24 000 Kč (zřejmě ze zaměstnání) pouze v měsících únor, březen, květen 2024, dále jí na účet přicházely finanční prostředky ze spotřebitelských úvěrů, jak je podrobněji rozepsáno v bodě 3. odůvodnění tohoto rozsudku. Žalobkyně si měla vyžádat aktuální údaje ohledně příjmů a výdajů žalované, a to i s ohledem na údaje zjištěné z výpisů, které měla k dispozici. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že výše úvěru byla sjednána do 2 000 Kč, bylo sjednáno, že nesplacená jistina bude úročena úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Žalobkyně odeslala na účet žalované celkem 30 000 Kč. Žalobkyně předložila pouze výpisy z účtu žalované za měsíce únor 2024 až počátek července 2024, ale i z těch je zcela zjevné, že žalovaná neměla prostředky, aby úvěr a sjednané úroky platila. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, se zbavila možnosti poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Soud vyhodnotil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou z důvodu nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně zkoumat před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet.8. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva je od počátku neplatná, jsou účastníci povinni vrátit to, co plnili. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž nebylo ničím zpochybněno, že tuto částku žalovaná žalobkyni dosud dluží. To znamená, že žalobkyně se důvodně domáhá vrácení částky 30 000 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 přijal a odůvodnil závěr, že v případě neplatné smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka, nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoník