17 C 6/2026-24 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 45 998,32 Kč spolu se sjednaným úrokem od 29. 11. 2023 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od 8. 6. 2022 do zaplacení z částky 13 000 Kč a sjednaným úrokem od 12. 1. 2023 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od 30. 6. 2022 do zaplacení z částky 12 458,02 Kč. Uvedla, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti 31. 5. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 12 088 Kč, odměnou za zpracování 1 500 Kč, odměnou za komfortní a flexibilní splácení 4 143 Kč a poplatkem za pojištění 2 340 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 78 týdenních splátkách po 450 Kč, konče 28. 11. 2023. Žalovaný uhradil pouze 2 000 Kč a dluží 13 000 Kč na jistině a 17 139,16 Kč na poplatcích. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti 11. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 000 Kč, odměnou za komfortní a flexibilní splácení 2 580 Kč a poplatkem za pojištění 1 419 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 11 měsíčních splátkách po 2 364 Kč, konče 11. 1. 2023. Žalovaný uhradil pouze 9 500 Kč a dluží 12 458,02 Kč na jistině a 3 401,14 Kč na poplatcích. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z 29. 7. 2024, což bylo žalovanému oznámeno dopisem.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud provedl důkaz listinami a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Nejprve společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému 11. 2. 2022 částku 20 000 Kč jakožto úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený o poplatek 4 580 Kč, představující součet úroku 2 000 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení 2 580 Kč. Celkovou dlužnou částku 25 999 Kč (včetně poplatku za pojištění 1 419 Kč) měl žalovaný zaplatit v 11 měsíčních splátkách po 2 364 Kč, počínaje měsícem od data uzavření smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, nemá žádnou vyživovanou osobu, je zaměstnaný jako , Anonymizováno, ve výrobě na plný pracovní úvazek u společnosti , Anonymizováno, má čistý měsíční příjem 24 898 Kč, nemá další zápůjčky, jím odhadované měsíční výdaje činí 12 000 Kč, má bankovní účet. Poskytovatelka úvěru údaje ověřila ze dvou výplatních pásek (zákaznická karta z 11. 2. 2022).Ve druhém případě společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému 31. 5. 2022 v hotovosti částku 15 000 Kč jakožto úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený o poplatek 17 731 Kč, představující součet úroku 12 088 Kč, poplatku za zpracování 1 500 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení 4 143 Kč. Celkovou dlužnou částku 35 071 Kč (včetně poplatku za pojištění 2 340 Kč) měl žalovaný zaplatit v 78 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje týdnem od data uzavření smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, nemá žádnou vyživovanou osobu, je zaměstnaný jako , Anonymizováno, ve výrobě na plný pracovní úvazek u společnosti , Anonymizováno, , má čistý měsíční příjem 37 319 Kč, má jednu další zápůjčku u společnosti , právnická osoba, se splátkou 2 364 Kč měsíčně, jím odhadované měsíční výdaje činí 10 000 Kč, má bankovní účet. Poskytovatelka úvěru údaje ověřila ze dvou výplatních pásek (zákaznická karta z 31. 5. 2022).Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis z 29. 7. 2024 s poštovním podacím lístkem).4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.5. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.6. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupovala tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný byl typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 86 a 87 tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr.7. Přestože v novém zákoně o spotřebitelském úvěru byla do 29. 5. 2022 neplatnost smlouvy konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), toto neodpovídá evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr Evropské unie opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval, že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i přes znění nového zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti při řádném nezkoumání úvěruschopnosti přihlédne vždy v jakékoliv fázi řízení. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužo