40 C 29/2026-21 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 130 570 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 21. 12. 2017 s žalovaným jako vydlužitelem v pozici podnikatele uzavřela smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, . Na základě Smlouvy byla žalovanému dne 22. 12. 2017 poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě zápůjčka ve výši 70 000 Kč. Žalovaný vystavil ve prospěch žalobkyně blankosměnku. Žalovaný řádně zápůjčku nesplácel, proto došlo ke zesplatnění zápůjčky, čímž dle smluvních ujednání došlo ke vzniku nové jistiny, sestávající z nesplacené jistiny zápůjčky a běžného úroku zápůjčky, ve výši 186 105 Kč. Žalovaný se mimo jiné zavázal pro případ prodlení se zaplacením nové jistiny zápůjčky uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny až do jejího zaplacení. Žalovaný dne 28. 5. 2021 svůj dluh co do důvodu i výše písemně uznal. Jelikož žalovaný neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, byla žalobkyně nucena vyplnit žalovaným podepsanou směnku, a to na směnečnou sumu ve výši 868 439 Kč (na jednání žalobkyní opraveno na částku 569 042 Kč). Součástí směnečné sumy byla také smluvní pokuta ve výši 299 397,01 Kč, tj. pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 186 105 Kč za období od 26. 6. 2018 do 12. 4. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný směnečnou sumu neuhradil, ačkoliv byl vyzván, domáhala se žalobkyně zaplacení směnečné sumy u Krajského soudu v , adresa, , pobočka v , adresa, v řízení pod sp. zn. , spisová značka, , v němž soud žalobě dne 7. 12. 2023 vyhověl. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny trvalo i po 12. 4. 2023, žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty i za období od 13. 4. 2023. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 130 565 Kč za dobu od 13. 4. 2023 do 6. 1. 2026 ve výši 130 570 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 24. 3. 2026, na které se žalovaný bez omluvy nedostavil. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalovaného.4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný, označený mj. svým IČO, jako vydlužitel uzavřeli dne 21. 12. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout na účet uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, částku ve výši 70 000 Kč pro podnikatelské účely (ostatní provozní zápůjčky). Výše sjednaného úroku činila 125 900 Kč, přičemž zápůjčku a úroky měl žalovaný splácet v 60měsíčních splátkách po 3 265 Kč, splatných vždy k 22. dni kalendářního měsíce. Bylo sjednáno, že pokud se žalovaný dostane do prodlení se dvěma splátkami, dojde automaticky ke zesplatnění veškerých splátek zápůjčky, v nichž je zahrnuta jak jistina, tak běžný úrok zápůjčky (nová jistina zápůjčky). V případě, že dlužník nezaplatí novou jistinu zápůjčky v den, kdy k zesplatnění došlo, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny až do zaplacení (čl. 8. 7. smlouvy). Nadto jsou ve smlouvě sjednány další smluvní pokuty (za prodlení s úhradou splátky dle čl. 8.1. a pokuta za 10denní prodlení s úhradou nové jistiny zápůjčky dle čl. 8.5.). Žalovaný vystavil a odevzdal žalobkyni vlastní blankosměnku na řad zapůjčitele, bez uvedení údaje splatnosti, směnečné sumy a platebního místa, s doložkou „bez protestu“. V případě, že je vydlužitel v prodlení s placením jakéhokoli dluhu vůči vypůjčiteli dle smlouvy, je zapůjčitel oprávněn vyplnit na blankosměnce částku nepřesahující celkovou dlužnou částku (včetně veškerých smluvních pokut a ke dni vyplnění směnky přirostlého příslušenství a domáhat se uspokojení z blankosměnky (viz Smlouva o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, ). Z dokladu o vyplacení zápůjčky vystavené žalobkyní bylo zjištěno, že žalobkyně dne 22. 12. 2017 zaslala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě 70 000 Kč. Z oznámení o zesplatnění ze dne 24. 6. 2018 bylo zjištěno, že zápůjčka byla okamžitě zesplatněna, nová jistina činí 186 105 Kč. Žalovaný dne 28. 5. 2021 uznal co do důvodu a výše dluh v celkové výši 477 350,90 Kč, sestávající z částky 176 310 Kč jako tzv. nové jistiny, jednorázové smluvní pokuty ve výši 48 843 Kč, běžící smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ke dni 11. 5. 2021 ve výši 195 163,90 Kč a zákonného úroku z prodlení z nové jistiny a jednorázové smluvní pokuty od 16. 7. 2018 do 11. 5. 2021 ve výši 57 034 Kč (viz uznání dluhu č. , hodnota, ). Z předžalobní upomínky z 28. 4. 2023, žaloby z 17. 5. 2023 a rozsudku Krajského soudu v , adresa, - pobočka v , adresa, ze dne 7. 12. 2023, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že žalobkyně žalobou uplatnila částku ve výši 569 042 Kč coby směnečnou sumu vyplněnou žalobkyní na blankosměnce vystavené žalovaným v důsledku prodlení žalovaného. Součástí směnečné sumy 569 042 Kč je zbývající dlužná jistina ve výši 130 565 Kč, jednorázová smluvní pokuta ve výši 46 526 Kč a smluvní pokuty dle čl. 8.5 a 8.7 smlouvy k datu vystavení předžalobní výzvy, tj. k 28. 4. 2023. Žalobě bylo vyhověno rozsudkem pro zmeškání. Předžalobní upomínkou ze dne 6. 1. 2026 byl žalovaný vyzván k úhradě nově vzniklé smluvní pokuty uplatněné v nadepsaném řízení.5. Žaloba důvodná není. Byť žalobkyně v řízení prokázala, že dle uzavřené smlouvy jí nárok na uplatněnou smluvní pokutu vznikl, soud posuzoval smluvní ujednání o smluvní pokutě z hlediska jeho souladu s dobrými mravy. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání svým obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům. A podle § 588 občanského zákoníku soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 3812/2022 výslovně dovodil, že soud k rozporu právního jednání s dobrými mravy podle § 588 o. z. přihlíží z úřední povinnosti. Uvedený postup přitom není vyloučen ani v případě, kdy žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako podnikatel. Korektiv dobrých mravů se uplatní i ve vztazích mezi podnikateli; závěr o absolutní neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy je sice výjimečný, avšak není v podnikatelských vztazích vyloučen (33 Cdo 3812/2022, 33 ICdo 184/2023). Ani formální podnikatelské postavení žalovaného tedy samo o sobě nevylučuje závěr, že konkrétní smluvní ujednání bylo konstruováno v rozporu s dobrými mravy. Závěr o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě soud v této věci neopírá pouze o to, že výsledná částka smluvní pokuty dosáhla vysoké výše. Samotná nepřiměřenost výše smluvní pokuty totiž k závěru o absolutní neplatnosti nepostačuje; rozhodné jsou okolnosti, za nichž byla smluvní pokuta sjednána, a celková konstrukce smluvního mechanismu. Právě v tomto směru soud shledal projednávané ujednání rozporným s dobrými mravy.6. Podstatou smluvního ujednání nebylo pouze to, že pro případ prodlení byla sjednána denní sazba smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně. Rozhodující je, že tato sankce nebyla sjednána z reálně poskytnuté částky 70 000 Kč, ani z nesplacené jistiny v obvyklém slova smyslu, nýbrž z tzv. nové jistiny ve výši 186 105 Kč, tedy z částky, která již sama v sobě zahrnovala nejen nesplacenou půjčku, ale i běžný úrok. Smluvní pokuta tak byla navázána na uměle navýšený základ, který již obsahoval odměnu věřitele za poskytnutí úvěru. Takto konstruované ujednání se zjevně vzdaluje běžné utvrzovací funkci smluvní pokuty a stává se nástrojem dalšího násobení dluhu. Při denní sazbě 0,1 % z částky 186 105 Kč činí smluvní pokuta 186,105 Kč za každý jednotlivý den prodlení, tedy přibližně 67 928 Kč za jeden rok. Již tato okolnost ukazuje, že při delším prodlení vede ujednání k prudkému a předem předvídatelnému nárůstu dluhu, jenž se dostává do hrubého nepoměru k původně poskytnutému plnění 70 000 Kč. Za dobu do 12. 4. 2023 byla do směnečné sumy zahrnuta smluvní pokuta ve výši 299 397,01 Kč a nyní žalobkyně požaduje další smluvní pokutu za navazující období. Jen na smluvních pokutách tak žalobkyně uplatňuje částky, které několikanásobně převyšují původně poskytnutou jistinu. Soud má za to, že takový výsledek není nahodilým důsledkem prodlení žalovaného, nýbrž přímým a předvídatelným důsledkem smluvní konstrukce, již žalobkyně jako profesionální poskytovatel úvěru sama vytvořila.7. Významné je dále to, že tento sankční mechanismus nebyl sjednán izolovaně. Žalobkyně si vedle ujednání o běžném úroku a vedle ujednání o přeměně dluhu do tzv. nové jistiny současně vymínila vystavení blankosměnky, kterou následně vyplnila na částku 569 042 Kč. Blankosměnka tak v daném vztahu neplnila jen běžnou zajišťovací funkci, ale stala se prostředkem, jímž bylo možné promítnout již kumulované sankce do mimořádně vysoké směnečné sumy a tyto dále soudně vymáhat. V souhrnu tak šlo o vícestupňový sankční aparát sestávající z běžného úroku, jeho kapitalizace do tzv. nové jistiny, následného běhu denní smluvní pokuty z takto