36 C 183/2016-21 — Okresní soud v Ostravě

Žalobce se žalobou z 4.3.2016 domáhal po žalovaném úhrady částky 4.052 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaný dne 18.4.2013, 28.8.2013 a 14.4.2014 neprokázal na výzvu zaměstnance žalobce při přepravní kontrole platným jízdním dokladem, nezaplatil jízdné ve výši 16, 16 a 20 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč a od 1.6.2013 ve výši po 1.500 Kč, ačkoliv byl žalobcem k úhradě vyzván. V právní věci byl vydán Okresním soudem v Ostravě dne 16.3.2016 elektronický platební rozkaz, tento se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl platební rozkaz usnesením ze dne 3.5.2016 zrušen. V souladu s ust. § 115 a) o.s.ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se v [obec] dne 18.4.2013, 28.8.2013 a 14.4.2014 v 17:25, 17:03 a 13:55hod na lince [číslo] hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, byly s ním sepsány dohody s cestujícím č. I [číslo], I [číslo] a I [číslo], které žalovaný podepsal a bylo mu uloženo zaplatit jízdné ve výši 16, 16 a 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč a od 1.6.2013 ve výši po 1.500 Kč. Žalovaný písemně uznal nárok v celkové výši 4.052 Kč, co do důvodu i výše. Žalovaný dosud částku 4.052 Kč nezaplatil. Žalovaný byl vyzván dne 22.12.2015 k úhradě dlužné částky, dluh neuhradil. Toto je prokázáno dohodami s cestujícím a předžalobní výzvou. Žalobou uplatněný nárok vzniklý před datem 31.12.2013 je dán podle ust. § 558 a § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč.zák.“), dle kterého byla mezi účastníky nastoupením žalované do dopravního prostředku provozovaného žalobcem uzavřena konkludentně smlouva o přepravě, a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, a článkem IX. Smluvních přepravních podmínek žalobce. Soud tedy zavázal žalovaného zaplatit žalobci dlužné jízdné a přirážky k jízdnému spolu s úroky z prodlení tak, jak žalobce požadoval, když nárok žalobce na úrok z prodlení je dán ust. § 517 odst. 1 a 2 obč.zák. ve znění účinném do 31.12.2013 a výše úroku z prodlení je dána § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. Soud na věc aplikoval občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013, neboť žalobou uplatněný nárok vznikl před tímto datem (v souladu s ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb.). Žalobou uplatněný nárok vzniklý po 1.1.2014 je dán podle § 2550 zák.89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1.1.2014 (dále o.z.) dle kterého byla mezi účastníky nastoupením žalovaným do dopravního prostředku provozovaného žalobcem uzavřena konkludentně smlouva o přepravě, a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, a článkem IX. Smluvních přepravních podmínek žalobce. Soud tedy zavázal žalovaného zaplatit žalobci dlužné jízdné a přirážky k jízdnému spolu s úroky z prodlení tak, jak žalobce požadoval, když nárok žalobce na úrok z prodlení je dán ust. § 1970 o.z. a výše úroku z prodlení je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce měl ve věci plný úspěch, zavázal soud žalovaného v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Tato částka představuje 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále 2× 100 Kč za hotové výdaje za dva úkony, které byly žalobci přiznány v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., vyhl. č. 254/2015 Sb. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného plnit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.