118 C 58/2020-37 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení a dále smluvní pokuty ve výši [částka] a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,29 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] spolu s úrokem ve výši efektivní sazby 166,89 % ročně vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje od června 2019. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, došlo ke dni [datum] k automatickému zesplatnění úvěru a dosud nesplacená jistina a nezaplacené úroky z úvěru se staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši [částka] se pak žalovaný zavázal uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni také právo na zaplacení smluvní pokuty za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce třiceti dnů, ve výši [částka]. Žalobkyně uplatnila právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce třiceti dnů. Celková výše smluvní pokuty proto činí [částka]. V důsledku prodlení žalovaného dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši [částka]. Žalobkyně požadovala také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalovaný dlužné částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, která mu byla zaslána. 2. Žalovaný uvedl, že si v minulosti vzal u žalobkyně úvěr, avšak žalobkyní požadované úroky považuje za astronomické a nesouhlasí s jejich výší. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem [částka]. 4. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, adresou pro doručování, která byla shodná s adresou trvalého bydliště, dále zde bylo uvedeno jeho telefonní číslo a email. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků ve 24 splátkách po [částka]. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 166,89 % ročně (zjištěno ze Smlouvy o úvěru [číslo]). Žalobkyně oznámila žalovanému akceptaci úvěrové smlouvy dopisem ze dne [datum], který byl doručen žalovanému na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě (zjištěno z Oznámení o schválení úvěru včetně dodejky). Současně s podpisem smlouvy byly žalovanému poskytnuty základní informace týkající se předmětného spotřebitelského úvěru (zjištěno z Předsmluvního formuláře). Z listiny Hodnocení klienta soud zjistil, že zaznamenaný pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činil [částka] se zdroji ze zaměstnání. Na výdaje byla žalobkyní započtena částka ve výši [částka] na žalovaného, částka [částka] na bydlení (nájemné, inkaso), částka [částka] na ostatní náklady (doprava, kurzy, záliby apod.), tj. celkové výdaje [částka]. [příjmení] zdroje po započtení rezervy ve výši [částka] představovala částka [částka]. V doplňujících údajích byly uvedeny informace o zaměstnavateli žalovaného ([právnická osoba], [IČO]), rodinném stavu žalovaného (ženatý), dosaženém vzdělání (výuční list) a formě bydlení (státní/obecní). Z Potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu soud zjistil, že žalovaný je od [datum] zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] na pozici lakýrník na dobu neurčitou. Základní měsíční mzda žalovaného činila [částka] a průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední 2 měsíce činil [částka]. Z Výplatní listiny za únor 2019 a březen 2019 soud zjistil, že žalovaný u svého zaměstnavatele dosahoval čistého příjmu za únor 2019 ve výši [částka] a za březen 2019 ve výši [částka]. Dne [datum] je na bankovním účtu žalovaného číslo [bankovní účet] evidována příchozí platba od zaměstnavatele [právnická osoba] ve výši [částka] a dne [datum] je na bankovním účtu žalovaného číslo [bankovní účet] evidována příchozí platba od zaměstnavatele [právnická osoba] ve výši [částka] (zjištěno z Výpisů z bankovního účtu žalovaného). K datu [datum] nebyl uveden ve výsledku hledání podle rodného čísla žalovaného v registru [příjmení] žádný záznam (zjištěno z Výpisu záznamů z registru [příjmení]). Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému na číslo účtu uvedené ve smlouvě částku [částka] (zjištěno z Dokladu o vyplacení úvěru). Žalovaný žalobkyni uhradil částku v celkové výši [částka] (zjištěno z Karty klienta pro číslo smlouvy [číslo]). Výzvou k zaplacení ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné 6. a 7. splátky. Výzvou k zaplacení ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné 7. a 8. splátky. Výzvou k zaplacení ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné 7., 8. a 9. splátky. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] vyzvala ho k uhrazení částky [částka] (zjištěno z Oznámení). U žádné z těchto listin nebylo prokázáno odeslání ani doručení této listiny do dispoziční sféry žalovaného. Dne [datum] žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu, jíž žalovaného vyzvala k úhradě částky [částka]. Výzva byla žalovanému odeslána doporučeně poštou na adresu [adresa žalovaného] (zjištěno z Předžalobní výzvy ve spojení s Podacím archem). Z výpisu ze seznamu subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně od [datum] má povolení ČNB k činnosti podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. 5. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by měla význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 6. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud právně kvalifikuje podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ). 7. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči p