38 C 114/2020-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 044 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalovanému. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč nejpozději dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se nevyjádřil. 3. Žalobkyně písemným podáním ze dne [datum] vzala žalobu zpět co do částky 1 044 Kč bez bližšího odůvodnění. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem III. v souladu s ust. § 96 o. s. ř. zastavil. Souhlasu žalovaného se zpětvzetím nebylo třeba, neboť zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání. 4. K ústnímu jednání konanému dne [datum] se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoli byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Rámcová smlouva [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované označené jako klient žalovaný, u něhož je dále uvedena adresa trvalého bydliště, která je shodná s adresou faktického bydliště, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Smlouva je podepsána úvěrujícím a v místě podpisu klienta je vytištěno 11:32 2018 [číslo] [celé jméno žalovaného] s dodatkem, že smlouva byla klientem podepsána elektronicky. Z listiny Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované označené jako klient žalovaný, u něhož je dále uvedena adresa trvalého bydliště, která je shodná s adresou faktického bydliště, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 0,2 %, který byl zahrnut v platbě poplatku za poskytnutí úvěru, a jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč. Celková částka ve výši 6 000 Kč měla být klientem uhrazena do 30 dní. V místě podpisu klienta je vytištěno 11:32 2018 [číslo] [celé jméno žalovaného] s dodatkem, že smlouva byla klientem podepsána elektronicky. Z listiny platební historie - Profil uživatele soud zjistil, že v elektronickém systému byly evidovány shodné údaje o osobě žalovaného, jako byly uvedeny ve smlouvách. U tohoto klienta byla evidována jedna smlouva [číslo] dne [datum] na částku 6 000 Kč Smlouva byla v systému evidována jako ukončená. U smlouvy byl evidován k [datum] dluh v celkové výši 7 044 Kč. Z žalobkyní předložených důkazů soud nevzal za prokázáno, že by mezi [právnická osoba] a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedených listin nepodává. 6. Naopak z listin Profil uživatele, platební historie a výpisu z účtu vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] částku v celkové výši 6 000 Kč. Poprvé byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni, které bylo odesláno žalovanému dne [datum]. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva ze dne [datum], která byla odeslána dle podacího archu dne [datum], zde byl žalovaný vyzván k plnění do [datum]. 7. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Tuto skutečnost vzal soud za prokázanou ze Smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky. 8. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovanou elektronicky. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 6 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zák. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení výzvy v podobě předžalobní upomínky (doručena v pondělí dne [datum]). Soud proto žalobě vyhověl ohledně žalované částky 6 000 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za dobu od [datum], což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Soud proto žalobu ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 6 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] zamítnul a stejně tak u kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 684,66 Kč, protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl po tuto dobu v prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 obč. zák. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván. V okamžiku uplynutí lhůty k plnění, byla výše zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v této výši. 10. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř.. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého zavázal soud žalovaného zaplatit v řízení úspěšné žalobkyni (procesní neúspěch žalobkyně byl pouze nepatrný) na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí věci, odeslání předžalobní výzvy a sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a 2 x písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky). Odměna za všechny tři úkony byla stanovena podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal i náhradu hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Dále soud žalobkyni přiznal náhradu za 21 % DPH ve výši 189 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že u něj již byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po [datum], tedy za účinnosti ust. § 14b vyhlášky. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl.