125 C 1/2020-101 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] a doplněnou podáním doručeným soudu dne [datum] a podáním doručeným dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se specifikovaným příslušenstvím. Tuto částku požadovala po žalovaném jako regresní úhradu dle § 16 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 82/1998 Sb.). Žalobu odůvodnila tím, že na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 4. 2018, č. j. 26 C 28/2015-141, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2018, č. j. 68 Co 326/2018-177, zaplatila poškozenému [jméno] [příjmení] (dále též poškozený) dne [datum] částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Tato škoda představovala náklady, jež vyplatil poškozený [jméno] [příjmení] na základě dohod o provedení práce ze dne [datum] a ze dne [datum], dle kterých se tato zavázala pro poškozeného zajišťovat dopravu do provozovaných zařízení plynových kotelen v [obec] a [obec] v období od [datum] do [datum], kdy měl žadatel zadržen řidičský průkaz a sám nemohl řídit motorové vozidlo. Žalobkyně odpovídala za tuto škodu z důvodu nezákonného rozhodnutí Městského úřadu v Krnově č. j. M 2013 249/ DO/RP/Ma ze dne 15. 1. 2014 (dále též nezákonné rozhodnutí městského úřadu), na základě kterého byl poškozenému zadržen jeho [číslo řidič. oprávnění] 243 do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku, a z důvodu nezákonného rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor dopravy, ze dne 24. 2. 2014, č. j. MSK 24 [číslo] (dále též nezákonné rozhodnutí žalovaného). Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum]. Následně byla pravomocná rozhodnutí zrušena rozhodnutím Ministerstva dopravy, odboru agend řidičů, č. j. 443/2014-160 – SPR/3 ze dne [datum] (dále též rozhodnutí ministerstva) a věc byla vrácena městskému úřadu k novému projednání. K nezákonným rozhodnutím žalobkyně doplnila, že městský úřad vedl v souladu s ust. § 118 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 361/2000 Sb.) řízení o zadržení řidičského průkazu poškozeného, přičemž původně bylo toto řízení zahájeno z důvodu uvedeného v ust. § 118a odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., tj. proto, že poškozený řídil vozidlo po předchozím požití návykové látky. Vzhledem k tomu, že Policie České republiky oznámila městskému úřadu zadržení řidičského průkazu poškozeného z důvodu uvedeného v ust. § 118a odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. (tj. proto, že se odmítl na výzvu policisty podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoliv toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví), bylo následně po vrácení věci k novému projednání sděleno zadržení řidičského průkazu i z důvodu dle § 118a odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. Řízení o zadržení řidičského průkazu tak bylo vedeno ze dvou důvodů, které se však dle žalobkyně navzájem vyúčtují. Odmítl-li se poškozený podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn návykovou látkou, nemohlo být zjištěno, zda je či není pod vlivem návykové látky. Naopak, pokud bylo prokazatelně zjištěno, že poškozený je pod vlivem návykové látky, nebylo již nutné, aby se podrobil odbornému lékařskému vyšetření za účelem zjištění, zda při řízení motorového vozidla byl či nebyl pod vlivem návykové látky. Z těchto důvodu došlo ke zrušením rozhodnutí městského úřadu a krajského úřadu rozhodnutím ministerstva, neboť napadená rozhodnutí byla vydána v rozporu s právními předpisy. Tímto zrušení je dána jejich nezákonnost v souladu s ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., přičemž tímto rozhodnutím je vázán soud rozhodující o náhradě škody i soud v řízení o regresním nároku. Porušení právní povinnosti žalovaného žalobkyně spatřovala v tom, že žalovaný z pozice nadřízené instance nedokázal řádně vést podřízený správní orgán k výkonu státní správy a poskytnout mu právní názor, kterým se může při novém projednání věci podřízený orgán řídit. Žalovaný potvrdil rozhodnutí městského úřadu, přestože v něm byly uvedeny dva důvody zadržení řidičského průkazu, které si navzájem odporují. Tím, že žalovaný nesprávně posoudil odvolání poškozeného proti rozhodnutí městského úřadu, došlo k naplnění podmínek nevědomé nedbalosti, neboť žalovaný vzhledem ke svému postavení při výkonu veřejné moci, vzhledem k znalostem a zkušenostem, vědět měl a mohl, že jeho jednáním může dojít ke vzniku škody. Jeho zavinění při vydání nezákonného rozhodnutí je tak minimálně v rovině nevědomé nedbalosti. Problematika kumulace důvodů pro zadržení řidičského průkazu nebyla předmětem metodických pokynů žalobkyně. Žalobkyně poukázala na to, že před vydáním nezákonného rozhodnutí městského úřadu a nezákonného rozhodnutí krajského úřadu, žalovaný rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] rozhodoval o odvolání poškozeného proti předchozímu rozhodnutí Městského úřadu Krnov ze dne [datum rozhodnutí], č.. [spisová značka] [spisová značka] (v rozhodnutí nesprávně uvedeno datum [rok]). V tomto rozhodnutí Městský úřad Krnov rozhodl o zadržení řidičského průkazu poškozeného ze dvou důvodů ([ustanovení pr. předpisu], ačkoli řízení bylo zahájeno pouze pro jeden z těchto důvodů. Žalovaný proto rozhodnutí zrušil. Dle žalobkyně v tomto rozhodnutí žalovaného chyběl pokyn Městskému úřadu Krnov o tom, že správným důvodem pro zadržení řidičského průkazu poškozeného je ten, že se poškozený odmítl podrobit lékařskému vyšetření. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný nezjistil pochybení spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu v rozporu se zákonem č. 500/2004 Sb. ohledně skutečností uvedených v nezákonném rozhodnutí městského úřadu. Oba úřady řádně nezkoumaly kritéria, jejichž naplnění je nezbytné pro tak závažný postup, jakým je zadržení řidičského průkazu. Řízení o zadržení řidičského průkazu je standardním správním řízením, na nějž se plně aplikují veškerá související pravidla a zásady správního práva. Rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu tak musí být vydáno na základě spolehlivě zjištěného skutkového stavu, který zakládá vysokou pravděpodobnost, že se osoba, jíž byl řidičský průkaz zadržen, protiprávního jednání dopustila. Přestože tyto závěry nenahrazují rozhodnutí ve věci samé (o přestupku či o trestném činu), správní orgán musí v rámci řízení o zadržení řidičského průkazu postupovat tak, aby se dalo o jeho závěrech jen stěží pochybovat, jeho závěry musí být podloženy dostatečným množstvím relevantních podkladů. K otázce příčinné souvislosti žalobkyně doplnila, že tato je dána mezi pochybením žalovaného a škodou spočívající v nákladech cestovného, neboť v období, ve kterém měl poškozený zadržený řidičský průkaz, nemohl sám řídit motorové vozidlo a náklady, které mu vznikly na zajištění řidiče vozidla, představovaly náklady účelně vynaložené v souvislosti s podnikatelskou činností poškozeného. Nebýt nezákonného rozhodnutí žalovaného, ke škodě by nedošlo a tato by poškozenému nebyla přiznána, neboť by chyběl odpovědnostní titul v podobě nezákonných rozhodnutí. K podílu žalovaného na způsobené škodě žalobkyně uvedla, že oba úřady se na způsobené škodě podílely rovným dílem, neboť Městský úřad Krnov nezákonné rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu vydal a žalovaný jej v odvolacím řízení potvrdil. Žalovaný za existenci protiprávního stavu odpovídá od [datum], kdy bylo jeho nezákonné rozhodnutí vydáno. V této době poškozený vystavil celkem sedm pokladních dokladů z celkového počtu dvanácti. Prvních pět pokladních dokladů je pak z období před vydáním nezákonného rozhodnutí žalovaného, a nelze je tedy stavět do příčinné souvislosti s rozhodnutím žalovaného. Rovnost podílů žalovaného na vzniku škody lze dovodit také z doby trvání protiprávního stavu, která výši škody ovlivňuje. Poškozenému byl fakticky zadržen řidičský průkaz dne [datum] a řízení o přestupku bylo zastaveno dne [datum]. Na žalovaného tedy připadá jedna polovina z celkové sumy žalobkyní uhrazené škody ve výši [částka], tj. [částka]. Tato je s ohledem na počet ujetých kilometrů nezbytných pro plnění povinností poškozeného vůči jeho zákazníkům včetně čekacích dob zcela přiměřená okolnostem. Vyplacení této odměny a její výše byly řádně prokázány v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1, sp. zn. [spisová značka] dohodami o provedení práce uzavřenými mezi poškozeným a [jméno] [příjmení] a pokladními doklady. Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovaného, aby uhradil částku [částka], výzva byla žalovanému doručena dne [datum], žalovaný však nic neuhradil s odůvodněním, že škoda nevznikla zaviněným porušením právní povinnosti. K námitce žalovaného, že ministerstvo dopravy mělo zrušit nezákonná rozhodnutí pouze z části, neboť jeden z důvodů pro zadržení řidičského průkazu potvrdilo i samo