17 C 250/2021-13 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně domáhala po nezletilém žalovaném, u kterého byla soudem nařízena ústavní výchova, aby zaplatil žalobkyni 27 900 Kč s příslušenstvím s tím, že z toho zaplatila policistovi 3 850 Kč na ztrátu na služebním příjmu, 300 Kč na náhradu věcné škody a 23 750 Kč (za 95 bodů po 250 Kč) na bolestném. Žalovaný totiž dne [datum] fyzicky napadl policistu při výkonu služby a způsobil mu zranění spočívající ve zhmoždění ramena pravé horní končetiny, podvrtnutí lokte pravé horní končetiny, podvrtnutí C-páteře, podvrtnutí palce pravé horní končetiny, podvrtnutí hlezenního kloubu levé dolní končetiny, zhmoždění a pohmoždění měkkých tkání kolenních kloubů, za kteréžto jednání byl žalovaný rozhodnutím soudu uznán vinným ze spáchání provinění násilí proti úřední osobě. Žalovaný dosud ničeho žalobkyni nezaplatil, ačkoliv k tomu byl ještě před podáním žaloby písemně vyzván. 2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování níže označenými důkazy, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl rozsudkem zdejšího soudu ze dne 19. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 8. 2020, č. j. [číslo jednací], s právní mocí dne 20. 8. 2020 uznán vinným mj. ze spáchání provinění násilí proti úřední osobě dle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, mj. že dne [datum] kolem [údaj o čase] hod. v [obec] – [část obce], v prostoru [anonymizována čtyři slova] na ulici [ulice a číslo], fyzicky napadl při výkonu služby policistu prap. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [číslo], a to úderem sevřenou dlaní do obličeje nad levý spánek a následně během služebního zákroku vedeného proti jeho osobě pokračoval v úderech do oblasti hlavy a celého těla a posléze policistu kopl do hlavy kolenem, čímž mu způsobil zranění spočívající ve zhmoždění ramena pravé horní končetiny, podvrtnutí lokte pravé horní končetiny, podvrtnutí C-páteře, podvrtnutí palce pravé horní končetiny, podvrtnutí hlezenního kloubu levé dolní končetiny, zhmoždění a pohmoždění měkkých tkání kolenních kloubů. Dle posudku o bolestném takto napadeného policisty ze dne [datum] posudkový lékař ohodnotil bolesti 95 body, žalobkyně pak dle Rozhodnutí náměstka ředitele [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyplatila policistovi 300 Kč na věcnou škodu (platba za vypracování posudku dle příjmového dokladu posudkového lékaře ze dne [datum]) a bolestné 23 750 Kč (95 bodů po 200 Kč za 1 bod). Dále pak žalobkyně policistovi zaplatila dle výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu ve spojení s Rozhodnutím náměstka ředitele [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], částku 3 850 Kč jako ztrátu na služebním příjmu za dobu pracovní neschopnosti policisty od [datum] do [datum]. I přes následnou předžalobní upomínku ze dne 26. 2. 2021, doručenou žalovanému prostřednictvím ředitele věznice dne 1. 3. 2021 nebyla dosud žádná z dlužných částek shora ani zčásti zaplacena, ačkoliv tak měl dle upomínky žalovaný učinit nejpozději do 10 dnů ode dne jejího doručení, tedy do 11. 3. 2021. 4. Po právním posouzení skutkového stavu shora soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když nárok žalobkyně představuje tzv. nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku (dále jen „o. z.“), když žalobkyně plnila za žalovaného škůdce to, co měl po právu plnit sám, tedy zaplatila poškozenému policistovi náhradu za újmu na zdraví a věcnou škodu, která mu byla protiprávním činem žalovaného způsobena. Na věci nic nemění skutečnost, že žalobkyně z titulu služebního poměru plnila poškozenému policistovi částky shora dle § 100 odst. 1 a § 101 písm. a), b) a c) zákona č. 361/2003 Sb. v celkové výši 27 900 Kč. Takové úhrady by nebylo třeba, kdyby žalovaný svým protiprávním úmyslným jednáním nezpůsobil policistovi při výkonu jeho služby shora popsané újmy. Žalovaný, ač nezletilý, má dle názoru soudu ve věku téměř 17 let dostatečnou rozumovou a volní vyspělost ve smyslu ustanovení § 31 o. z. k tomu, aby posoudil následky svého protiprávního jednání, za které byl i pravomocně odsouzen k nepodmíněnému odnětí svobody. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud ničeho žalobkyni nezaplatil, ačkoliv tak měl učinit dle výzvy ve smyslu § 1958 o. z. nejpozději do 11. 3. 2021 a je tak od 12. 3. 2021 dosud v prodlení dle § 1968 o. z., má žalobkyně dle § 1970 o. z. též nárok na úrok z prodlení, jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Plně procesně úspěšná žalobkyně má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, která se skládá z 2× 300 Kč jako paušální náhrady výdajů za dva úkony ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (tj. za zaslání předžalobní upomínky a za sepis žaloby). 6. Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek ve výši 1 395 Kč je dán § 2 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. a) a položkou 1.1.b) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. 7. Lhůty k plnění jsou dány ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí 3 dny od právní moci tohoto rozsudku.