23 C 108/2020-81 — Okresní soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni do majetkové podstaty dlužníka [jméno] [příjmení] v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (odstavec I. výroku). Žalobu na zaplacení v části týkající úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] zamítl (odstavec II. výroku). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (odstavec III. výroku) a dále rozhodl, že České republice se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (odstavec IV. výroku). 2. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání, a to do odstavců I. a III. výroku a domáhala se jeho změny tak, že žaloba bude zcela zamítnuta. Odvolání bylo podáno z důvodu podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., když okresní soud dospěl k nesprávnému právnímu posouzení věci. Žalovaná nesouhlasí se závěrem okresního soudu, který žalobě vyhověl s tím, že nárok žalobkyně není promlčen, jelikož aby mohla běžet promlčecí lhůta tohoto nároku, musí být nejdříve vydáno rozhodnutí podle § 46 odst. 7 exekučního řádu. S tímto závěrem žalovaná nesouhlasí, když běh promlčecí doby by byl závislý pouze na vůli poškozené či právního nástupce bývalého soudního exekutora, což by znamenalo, že po tuto dobu by byl stát udržován v nejistotě, zda, resp. kdy poškozený nárok na náhradu škody uplatní. NS ČR opakovaně zdůraznil (např. rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 2651/2010 a sp. zn. 30 Cdo 1529/2011), že i v případě nároku na odškodnění újmy posuzované podle zák. č. 82/1998 Sb. je smyslem institutu promlčení motivovat poškozeného k včasnému výkonu jeho subjektivních občanských práv tak, aby nedocházelo k dlouhotrvajícím právním vztahům, protože poškozený, stejně jako jiný věřitel, si musí pohlídat běh promlčecích dob tak, aby své právo ve stanovené lhůtě vykonal, tj. uplatnil žalobou proti povinnému u soudu. Žalobkyně si již v roce 2014 byla vědoma, že soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] v rámci exekučního řízení vedeného proti povinnému [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] nevydal výtěžek zpeněžení věřitelům, ani po zahájení insolvenčního řízení proti [jméno] [příjmení] nevyplatil exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] výtěžek zpeněžení do majetkové podstaty, a to ani po výzvách žalobkyně jako insolvenční správkyně a ani po uložení pokuty insolvenčního soudu, kdy nejpozději v roce 2015 si byla žalobkyně vědoma, že je proti Mgr. [jméno] [příjmení] vedeno insolvenční řízení, do kterého žalobkyně přihlásila pohledávku na vyplacení výtěžku zpeněžení do majetkové podstaty [jméno] [příjmení] a že bývalý soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] ukončil svou činnost. Žalobkyně nemá pouze nečinně vyčkávat, až ji přijde písemnost od soudního exekutora stran stavu exekuce, a uplatnit u žalované nárok až tehdy, kdy ji tato informace bude poskytnuta, což může trvat delší čas s ohledem na množství exekučních řízení. Ne u všech exekučních řízení, kdy byl pověřen provedením exekuce Mgr. [jméno] [příjmení], k dnešnímu dni byla tato informace věřitelům již poskytnuta, přitom k zániku funkce Mgr. [jméno] [příjmení] došlo již v roce [rok]. Běh promlčecí doby tak byl závislý pouze na vůli soudního exekutora, který nastoupil do jeho funkce následně a vztahů tohoto exekutora s právními zástupci oprávněných. Žalované nemůže jít k tíži okolnost, kdy a zda nový pověřený soudní exekutor, který převzal exekuční úřad po bývalém soudním exekutorovi Mgr. [jméno] [příjmení], vydá rozhodnutí podle § 46 odst. 7 exekučního řádu, když navíc nový pověřený soudní exekutor finanční prostředky věřitelům vyplatit nemůže, když finanční prostředky z důvodu nesprávného úředního postupu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] nebyly novému soudnímu exekutorovi předány a nemá tedy, z čeho by pohledávky oprávněným vyplatil. Žalobkyně se přihlásila s částkou požadovanou v tomto soudním řízení jako náhradu škody do insolvenčního řízení na majetek Mgr. [jméno] [příjmení] dne [datum]. Žalobkyně si nejpozději v tuto chvíli byla vědoma způsobené škody, její výše i kdo za ni odpovídá. U žalované byl však žalobkyní nárok na náhradu škody uplatněn až dne [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí doby dle § 32 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. Předmětné exekuční řízení bylo zahájeno dne [datum] usnesením Okresního soudu v Ostravě o nařízení exekuce k vymožení pohledávky v jistině ve výši [částka] s úroky z prodlení a náklady předchozího řízení a exekuce, a pověřením soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], bývalého soudního exekutora Exekutorského úřadu Ostrava, kdy povinným v exekuci byl [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl udělen příklep vydražiteli [jméno] [příjmení] k nemovitostem na [list vlastnictví], obec Mosty u Jablunkova, a to za [částka] (PM dne [datum]). K nařízení a provedení rozvrhového usnesení nedošlo. Dne [datum] bylo zahájeno insolvenční řízení vůči povinnému [jméno] [příjmení], které je vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Insolvenční správkyní se stala žalobkyně v nynějším kompenzačním řízení. Dne [datum] byl zjištěn úpadek Mgr. [jméno] [příjmení], kdy insolvenční řízení je vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Dne [datum] přihlásila žalobkyně do insolvenčního řízení pohledávku ve výši [částka] s úrokem z prodlení (celkem částku [částka]). Žalobkyně tvrdí a okresní soud vzal za prokázáno, že nesprávným úředním postupem Mgr. [jméno] [příjmení] vznikla žalobkyni škoda. Nesprávný úřední postup je spatřován soudem v tom, že částka, jež byla vyplacena vydražitelem nemovitostí ve výše uvedeném exekučním řízení, nebyla žalobkyni jako insolvenční správkyní povinného do majetkové podstaty tímto soudním exekutorem nikdy vyplacena, ač byla soudnímu exekutorovi Mgr. [jméno] [příjmení] řádně zaplacena ze strany vydražitele. O této skutečnosti se žalobkyně jako insolvenční správkyně povinného [jméno] [příjmení] však dozvěděla již v roce 2014, a to z uplatněných pohledávek věřitele [jméno] [příjmení], tj. [právnická osoba], který přihlásil jako zajištěný věřitel do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] svou pohledávku, když mu svědčilo zástavní právo k nemovitostem, které byly prodány v rámci exekuce dlužníka [jméno] [příjmení]. Žalobkyně jako insolvenční správkyně dlužníka [jméno] [příjmení] vyrozuměla dne [datum] soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] o zápisu pohledávky vůči němu do majetkové podstaty dlužníka [jméno] [příjmení] z titulu nezaplacení výnosu zpeněžení nemovitostí povinného, které byly vydraženy dne [datum] (PM [datum]) věřitelům. Žalobkyně jako insolvenční správkyně dlužníka povinného [jméno] [příjmení] žádala dne [datum] insolvenční soud o uložení povinnosti k zaplacení výtěžku zpeněžení do majetkové podstaty dlužníka. Žalobkyně jako insolvenční správkyně dlužníka [jméno] [příjmení] žádala dne [datum] insolvenční soud o uložení povinnosti při výkonu dohledací činnosti, kdy Krajský soud v Ostravě sp. zn. [insolvenční spisová značka] dne [datum] vyzval v rámci dohledací činnosti Mgr. [jméno] [příjmení], aby sdělil, z jakého důvodu dosud nebyl vydán insolvenční správkyni, tj. žalobkyni, výtěžek z prodeje nemovitostí dlužníka. Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] uložil soudnímu exekutorovi Mgr. [jméno] [příjmení] pořádkovou pokutu. Dále usnesením Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byla insolvenční správkyně, tj. žalobkyně, vyzvána insolvenčním soudem, aby se vyjádřila k tomu, jakým způsobem je vymáháno po exekutorovi Mgr. [jméno] [příjmení] vydání výtěžku z prodeje nemovitosti a zároveň insolvenční soud upozornil žalobkyni, že na Mgr. [jméno] [příjmení] byl dne [datum] podán insolvenční návrh. Dne [datum] přihlásila žalobkyně do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] proti Mgr. [jméno] [příjmení] pohledávku ve výši [částka] s úrokem z prodlení (celkem částku [částka]). Nejpozději dnem [datum] si tedy žalobkyně musela být vědoma způsobené škody, její výše i kdo za ni odpovídá. Jelikož byl však žalobkyní nárok na náhradu škody uplatněn u žalované až dne [datum], je žalovaný nárok již zcela promlčen. Dle ustálené judikatury NS ČR (např. rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 4554/2011) se počátek běhu subjektivní promlčecí doby, v níž musí být uplatněny nároky na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem a nároky na náhradu nemajetkové újmy odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě či nemajetkové újmě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že došlo k jejich vzniku. K uplatnění nároku u soudu přitom není třeba