23 C 225/2020-48 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce byl orgány činnými v trestním řízení obviněn a obžalován ze spáchání pokusu zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 21 odst. 1 tr. zák. k § 283 odst. 1, odst. 2. písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zák. Dne [datum] v [údaj o čase] hodin byl zadržen a poté na základě usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne [datum] vzat do vazby. K propuštění žalobce došlo na základě rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě dne [datum]. Žalobce byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] pravomocně zproštěn obžaloby neboť v žalobním návrhu označený skutek nebyl ve vztahu k žalobci trestným činem. Dne [datum] byl u žalované podán návrh na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb. a přestože uplynula stanovená šestiměsíční lhůta, dosud o nároku žalobce nebylo nikterak rozhodnuto. Neoprávněný zásah do osobní svobody žalobce trval od okamžiku jeho zadržení dne [datum] až do jeho propuštění z vazební věznice dne [datum] – celkem [anonymizováno] dnů. Žalobci vznikl podle § 9, § 31, § 31a zák. č. 82/1998 Sb. nárok na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou neoprávněným zásahem do jeho práv na osobní svobodu a rovněž za peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do jiných jeho práv, a to zejména do práva na soukromí, rodinný život a práva na ochranu dobré pověsti. Už samotný výkon vazby představuje významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti. Nejvyšší soud ve svém sjednocujícím stanovisku č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] stanovil základní kritéria rozhodná pro přiznání a výši náhrady nemateriální újmy: 1) prvním kritériem je povaha trestní věci, kde nejvyšší soud judikoval, že výše odškodnění by se měla odvíjet od závažnosti trestného činu, který je poškozené osobě kladen za vinu, protože právě tento faktor zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený trestní řízení negativně vnímá. Uvedené souvisí především s výší hrozícího trestu a s intenzitou společenského odsouzení člověka. V případě žalobce obviněného ze zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku je společenský odsudek velmi vysoký. Pokud se jedná o výši trestu hrozícího žalobci, jednalo se o obvinění ze spáchání zločinu, za nějž mohl uložen trest odnětí svobody až v délce [anonymizováno] let. 2) druhým kritériem je délka trestního řízení, která zohledňuje to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedenému trestnímu řízení trval. Trestní řízení vedené proti žalobci trvalo velmi dlouho, a to více než dva roky. 3) třetím kritériem jsou následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby. Toto kritérium umožňuje zohlednění individuálních následků trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby. Jedná se o negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení jeho profesní, soukromé, rodinné, popř. i jiné sféry života. Pokud se toto aplikuje na žalobcův případ, lze dojít k závěru, že jeho neoprávněným vzetím do vazby došlo ke zcela zásadnímu zásahu do jeho soukromé a rodinné sféry. Žalobce je ženatý, má dvě malé děti, které po dobu více než dvou let vazebního omezení na svobodě nemohl vychovávat a pomáhat manželce se zajišťováním chodu rodiny. Pokud se k tomu připočte stres způsobený trestním stíháním, je zřejmé, že trestní stíhání zcela zásadním způsobem zasáhlo nejen žalobce osobně, ale celou jeho rodinu. V souladu s rozsudkem nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] žalobce požaduje odškodnění nepeněžité újmy způsobené vazbou ve výši [částka], kdy adekvátním odškodněním je částka v rozmezí [anonymizováno] – [částka] za jeden den trvání vazby. Pokud se týká žalobce, byl omezen na osobní svobodě po dobu [anonymizováno] dnů, a proto jako přiměřená se jeví kompenzace ve výši [částka] ([anonymizováno] x [částka]). Kromě uvedeného peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku omezení osobní svobody žalobce požaduje dále i peněžitou satisfakci za nedůvodné trestní stíhání trvající po dobu více než dvou let. Žalobce celou záležitost velmi těžce psychicky nesl – musel vysvětlovat svým přátelům a hlavně členům své rodiny, zejména manželce a dětem, že se ničeho nedopustil. Dodnes nese žalobce negativní následky jak v psychické, tak ve své existenční sféře. V osobním životě byl velmi výrazně narušen vztah žalobce s rodinou a s jeho přáteli, kdy se jeho manželka, která ani neovládá český jazyk, musela více než rok starat o jejich malé děti sama, bez pomoci žalobce, který byl ve výkonu vazby, a byla odkázána pouze na dávky státní sociální podpory. Kromě peněžitého zadostiučinění za omezení osobní svobody žalobce vazbou proto žalobce žádá také uhrazení nemajetkové újmy podle § 31a zák. č. 82/1998 Sb. ve výši [částka] za veškeré další útrapy, které mu a jeho rodině byly způsobeny nedůvodným trestním řízení. Celková částka, které se žalobce po žalované domáhá, tedy činí [částka]. Žalobce předmětné nároky uplatnil včas a předepsaným způsobem proti ministerstvu spravedlnosti ČR, do dnešního dne žalovaná s nároky žalobce se nijak nevypořádala, od uplatnění nároku žalovaným již marně uplynulo více než šest měsíců, aniž by bylo o nároku žalobce jakkoli rozhodnuto. 2. Žalovaná svou žádostí ze dne [datum] požádala o prodloužení lhůty k vyjádření, což odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] požádala o zapůjčení spisu Krajský soud v Ostravě a dne [datum] obdržela sdělení, že spis nelze zapůjčit, neboť byl odeslán Nejvyššímu soudu k dovolacímu řízení. Žalovaná dne [datum] znovu požádala o zapůjčení předmětného spisu Krajský soud v Ostravě, a obdržela sdělení dne [datum], že spis v současné době není možno zaslat, neboť byl dne [datum] předložen Vrchnímu soudu v Olomouci k vyřízení stížnosti odsouzeného [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce]. Spis se nachází u Vrchního soudu v Olomouci, jelikož byl ve věci podán opravný prostředek. Bez prostudování trestního spisu nelze posoudit nárok žalobce, zda je důvodný či nikoli. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla žalované prodloužena lhůta k vyjádření do [datum]. 4. Z žádosti žalované ze dne [datum] o prodloužení lhůty k vyjádření bylo zjištěno, že žalovaná znovu požádala o zapůjčení předmětného spisu Krajský soud v Ostravě dne [datum], do dnešního dne nebylo na přípis žalované reagováno, a není tedy zřejmé, kdy požadovaný spis bude žalované či nikoli. Bez prostudování trestního spisu nelze posoudit nárok žalobce, zda je důvodný či nikoli. 5. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla žalované prodloužena lhůta k vyjádření do [datum]. 6. Z vyjádření žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná žalobou uplatněný nárok žalobce neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce [datum] (podáním ze dne [datum]) uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. v celkové výši [částka], spočívající v přiměřeném zadostiučinění ve výši [částka] z titulu nezákonného trestního stíhání a v přiměřeném zadostiučinění ve výši [částka] za nezákonné vazební stíhání, a to vše v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná požadavku žalobce na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vazební stíhání vyhověla co do částky [částka] a žalobci poskytla přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním formou konstatování porušení práva a omluvy. Provedeným šetřením žalovaná zjistila, že dne [datum] bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání policejním orgánem [stát. instituce], Národní protidrogová centrála, služba kriminální policie a vyšetřování, [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] byl podán návrh na vzetí žalobce do vazby. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] byl žalobce vzat do vazby. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] rozhodl o tom, že u žalobce pominul důvod vazby uvedený v ust. § 67 písm. b) trestního řádu. Dne [datum] bylo ze strany Krajského státního zastupitelství v [obec], sp. zn. [spisová značka], podán návrh na vydání rozhodnutí o ponechání žalobce