27 C 140/2021-27 — Okresní soud v Ostravě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 9 236 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 200 Kč převodem na bankovní účet a žalovaný se jej zavázal s dalším poplatkem vrátit, což však učinil toliko v rozsahu 1 200 Kč, pročež žalobkyně naúčtovala i smluvní pokutu ve výši 363 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K ústnímu jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování u jednání dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: V řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu, ani že by mu poskytla jakékoliv finanční prostředky. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo], avšak tato nebyla opatřena podpisem žalovaného či prostředkem způsobilým podpis nahradit, přičemž toliko z této listiny ani nebylo prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla mezi účastníky uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku za splnění podmínek § 562 odst. 1 o. z. Zároveň žalobkyně ani neprokázala, že by žalovanému zaslala na jeho účet či jinak předala částku 5 200 Kč, přičemž v listinách obsahujících informace o zaslaných platbách na konkrétní účet je uveden zcela neurčitý údaj a především žalobkyně neprokázala, že označený účet je účtem žalovaného, když uzavření smlouvy, v níž je účet uveden, soud za prokázané nemá. Soud byl připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k tvrzenému uzavření smlouvy, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z § 122 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na to, že žalobkyně v řízení neprokázala uzavření smlouvy o úvěru ani poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého plně úspěšnému žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.