30 C 180/2021-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 88 389 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne 30. 11. 2017 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil Předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě uzavřené smlouvy byla žalované v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 70 000 Kč, kterou převzala při podpisu smlouvy, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 58 800 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Vzhledem ke skutečnosti, že jednorázový administrativní poplatek viz čl. II. odst. 2 smlouvy, pokud byl sjednán, byl uhrazen při uzavření smlouvy, zbývalo žalované splatit částku ve výši 128 800 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala úvěr původnímu věřiteli splatit ve 16 měsíčních splátkách ve výši 8 050 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den 30. 3. 2019. Žalobkyně dále uvádí, že součet předepsaných měsíčních splátek se rovná částce, v níž není zahrnut jednorázový administrativní poplatek, pokud měl být dle smlouvy žalovanou hrazen, což znamená, že součet splátek tak může být nižší než částka uvedená v čl. III. odst. 1 smlouvy, kdy rozdíl činí právě jednorázový administrativní poplatek dle čl. II. odst. 2 smlouvy, pokud byl tento sjednán. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku ve výši 73 900 Kč, která odpovídá 9 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány dle Předpisu splátek tvořícího přílohu smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 15 100 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 58 800 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 54 900 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 54 900 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 0 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do 30. 3. 2019 řádně nesplatila. V důsledku prodlení žalované vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně uvádí, že ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu původního věřitele, tj. společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, v oddílu C a vložce [číslo], tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddílu B a vložce [číslo], a doklad o koupi části závodu byl uložen ve sbírce listin pod spisovou značkou B 18353/SL31/MSPH. V důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovaným stala spol. [právnická osoba], [IČO]. Z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 19. 1. 2021. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Po zvážení všech okolností a s ohledem na osobu žalovanou, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, postoupené paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovanou tak bude následující: nesplacená jistina 54 900 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 0 Kč, nesplacený poplatek za správu úvěru 0 Kč, nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 0 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 945,69 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 31. 3. 2019 do 30. 11. 2020, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 54 900 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 729 Kč, smluvní pokuta ve výši 33 489 Kč, k odůvodnění výpočtu smluvní pokuty. V důsledku prodlení žalované vznikl původnímu věřiteli v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalované požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 54 900 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 31. 3. 2019 do 30. 11. 2020. Žalobkyně tak po žalované nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 33 489 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobkyně tak učinila z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované, jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. 5. Notářským zápisem NZ [číslo] ze dne 27. 9. 2018 bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] prodala společnosti [právnická osoba] část závodu, který byl tvořen spotřebitelskými úvěry. Výňatkem z přílohy Smlouvy o prodeji části závodu bylo prokázáno, že došlo k převodu pohledávky, která je předmětem řízení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku, která je předmětem řízení. 6. Žádostí o poskytnutí úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná požádala společnost [právnická osoba] o úvěr ve výši 70 000 Kč. V žádosti uvedla svou příjmovou situaci. 7. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] při podpisu smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 58 800 Kč v 16 měsíčních splátkách po 8 050 Kč. Dále je ve smlouvě sjednána smluvní pokuta z důvodu prodlení ve výši 0,2 % z dlužné částky denně. 8. Přehledem plateb bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila 73 900 Kč. 9. Ze scoringové karty k úvěru soud neučinil zjištění podstatné pro posouzení věci. 10. Předžalobní výzvou adresovanou žalované bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky. Výzva byla žalované odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě. 11. Žalobkyně je aktivně věcně legitimována k podání žaloby, neboť prokázala, že na ni byla postoupena předmětná pohledávka. 12. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění