30 C 292/2021-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 203,91 Kč s příslušenstvím, což odůvodnil tak, že žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] credit s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] [číslo], jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Proces uzavření smlouvy byl koncipován tak, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr do 3 dnů od uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva o úvěru byla mezi smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaný připojil na tuto smlouvu o úvěru, kterou původní věřitel zaslal žalovanému na jím verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který mu původní věřitel přidělil na základě jeho žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon, který uvedl žalovaný. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] tak byla žalovanému na jím uvedený bankovní účet poukázána jistina úvěru ve výši 4 000 Kč. Tuto se zavázal původnímu věřiteli splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, a to za období od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti. K poplatku za poskytnutí úvěru prosím vizte čl. II. odst. 2. písm. a) smlouvy a Sazebník v závěrečné části smlouvy. Protože se však žalovaný dostal do prodlení v důsledku řádného nesplacení úvěru, byl původní věřitel dle uzavřené smlouvy oprávněn požadovat plnění sjednané v čl. II. odst. 2. písm. b) smlouvy. Celkem se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli vrátit částku ve výši 5 826 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 4 000 Kč a poplatku ve výši 1 826 Kč, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, to vše se splatností do 28. 2. 2020. Celá částka byla splatná najednou v jediné splátce. Žalovaný však svůj závazek ze Smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 28. 2. 2020. Žalovaný na svůj závazek právnímu předchůdci žalobce uhradil částku ve výši 0 Kč, která byla alokována tak, že na jistinu byla alokována částka ve výši 0 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru byla alokována částka ve výši 0 Kč. Ode dne 29. 2. 2020 se tak žalovaný ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši 5 826 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč a nedoplatek poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 826 Kč, který se skládal z kapitalizovaného smluvního úroku a poplatku za poskytnutí úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. VIII. odst. 1. písm. a), c), a d) smlouvy i právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021 s účinností ke dni 12. 4. 2021 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 3. 5. 2021. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 10 130,62 Kč a skládala se z následujícího: nesplacené jistiny ve výši 4 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 826 Kč, smluvní pokuty ve výši 203,91 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 100,71 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 29. 2. 2020 do 3. 12. 2020, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 4 000 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně. K uvedenému prosím vizte čl. II. odst. 2. písm. b) smlouvy, a to řádek s názvem„ Úroková sazba (pevná – úrok)“, poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 3 000 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli v souladu s čl. VIII. odst. 1. písm. d) smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 4 000 Kč, a to za období od 29. 2. 2020, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, do 19. 4. 2020. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty ve výši 203,91 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisy z účtu, smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé. 5. Z listiny nazvané smlouva o úvěru [číslo] ze dne 29. 1. 2020 soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně úvěrující předchůdce žalobkyně a na straně úvěrované žalovaný, u nějž byla uvedena adresa, rodné číslo, číslo občanského průkazu, telefonní číslo, e-mailová adresa. Touto listinou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému úvěr ve sjednané výši 4 000 Kč a úvěrovaný byl povinen vrátit úvěr spolu se sjednaným poplatkem do 28. 2. 2020. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Podpis žalovaného na smlouvě absentuje. V místě podpisu žalovaného je uvedeno jméno a příjmení, rodné číslo a„ číselný elektronický kód“. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě. 6. Z výpisu z účtu předchůdce žalobkyně soud zjistil, že by z účtu předchůdce žalobkyně byla dne 29. 1. 2020 provedena platba ve výši 4 000 Kč na účet označený pouze svým číslem. Z této listiny se nepodává, že by částka 4 000 Kč byla poskytnuta právě žalovanému. 7. Zástupcem žalobkyně byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu s upozorněním na možnost jeho soudního vymáhání v případě, že dluh nebude vyrovnán (zjištěno z Předžalobní upomínky ve spojení s Poštovním podacím archem). 8. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná. 9. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by uzavřela s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru a neprokázala ani, že by žalovanému poskytla úvěr. 10. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona. 11. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný tuto smlouvu podepsal elektronicky. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU [číslo] 2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronic