30 C 297/2020-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 1. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 416,41 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], v pozici postupitele postoupil zdejší pohledávku ve smyslu usn. § 1879 a násl. Občanského zákoníku na žalobkyni coby postupníka, a to s účinností ke dni 3. 7. 2018. Tato skutečnost byla žalovanému v pozici dlužníka ve smyslu usn. § 1882 odst. 1 Občanského zákoníku oznámena písemně dopisem ze dne 21. 2. 2020 [anonymizována dvě slova] a žalovaný uzavřeli dne 21. 7. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] v níž se [anonymizována dvě slova] zavázala zejména poskytnout žalovanému finanční službu spočívající v možnosti žalovaného disponovat finančními prostředky poskytnutými [anonymizována dvě slova] ve výši 3 343 Kč, když žalovaný měl oproti tomu zejména povinnost řádně hradit měsíční splátky. Výše měsíční splátky byla sjednána ve výši 389 Kč. Žalovaný načerpal finanční prostředky dne 23. 7. 2019, což žalobkyně dokládá výpisem z účtu. [anonymizována dvě slova] poskytla žalovanému dle jeho pokynů dne 23. 7. 2019 celou výši úvěru. Žalovaný ovšem nehradil měsíční splátky pravidelně, když pro následné neurazení jeho dluhu zesplatnila [anonymizována dvě slova] celý úvěr ke dni 31. 1. 2020, čímž vznikla povinnost žalovaného jednorázově uhradit zbytek dluhu, včetně veškerého příslušenství. Žalovanou částku ve výši 4 416,41 Kč tvoří odkoupená pohledávka - jistina ve výši 3 343 Kč, odkoupený úrok ve výši 263,73 Kč, odkoupené poplatky ve výši 600 Kč, odkoupená smluvní pokuta ve výši 69,68 Kč, náklady vymáhání ve výši 50 Kč a odkoupené dlužné pojistné ve výši 90 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o úvěru [číslo] odstoupení od smlouvy, smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, výzva k zaplacení, včetně poštovního podacího archu. 4. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným písemnou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr – peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách způsobem sjednaným ve smlouvě, a to včetně sjednaného úroku a sjednaných poplatků. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve sjednané výši. Žalovaný nesplácel tak, jak se smluvně zavázal, dostal se do prodlení. Žalobce vyzval žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Pohledávka byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni; tato skutečnost byla žalovanému oznámena. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. 6. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. 7. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy tak, že mezi předchůdcem žalobkyně, jakožto úvěrujícím, a žalovaným, jakožto úvěrovaným, byla uzavřena platná smlouva o úvěru. Část obsahu smlouvy byla v souladu s ust. § 1751 o. z. určena také odkazem na obchodní podmínky předchůdce žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně svoji právní povinnost ze smlouvy splnil a poskytl žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši. Právní povinností žalovaného ze smlouvy bylo vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i s úrokovým navýšením, a to sjednaným způsobem. Dále byl žalovaný povinen platit žalobkyni poplatky, přičemž soud konstatuje, že dohodu o placení poplatků za služby spojené s poskytnutím úvěru soud posoudil jako platnou dohodu, jejímuž uzavření nebránilo žádné kogentní zákonné ustanovení. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas, se splácením se dostal do prodlení. Současně žalovanému podle § 2048 o. z. vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu sjednanou pro případ prodlení se splácením, do kterého se žalovaný dostal. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v celém rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb., neboť smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky), tj. převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby. Sazba odměny za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 600 Kč (tj. 3 x 200 Kč), dále 3 x režijní paušál za výše uvedené úkony právní služby činí podle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky á 100 Kč, a to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 1 489 Kč Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.