30 C 305/2020-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 29. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 879 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], byla uzavřena Rámcová smlouva o úvěru [číslo] která vymezovala podmínky, dle kterých mohl žalovaný [příjmení] [jméno] požádat o poskytnutí úvěru a Via SMS tento úvěr byla oprávněna poskytnout. Na základě uzavřené rámcové smlouvy pak byla uzavřena Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] [ulice] prostředky ve výši 3 000 Kč byly žalovanému poskytnuty na jím uvedený bankovní účet formou bezhotovostního převodu realizovaného dne 5. 6. 2018, a to na základě předchozí SMS žádosti žalovaného učiněné v souladu s čl. 5 odst. 5.6. rámcové smlouvy. Poskytnuté finanční prostředky byl žalovaný v souladu s čl. 10 smlouvy povinen vrátit bezhotovostně v jediné splátce. [ulice] prostředky byly žalovanému poskytnuty bezúročně a bezúplatně. Žalovaný se tak zavázal Via SMS vrátit částku ve výši 3 000 Kč se splatností do 5. 7. 2018. Při uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru je současně klientovi vystaven i dokument označený jako„ Faktura“, který obsahuje rekapitulaci závazku, platební údaje potřebné pro splacení úvěru a datum splatnosti. Pro vyloučení případných nejasností žalobkyně doplňuje, že na dokumentu„ Faktura“ je poplatek za poskytnutí úvěru označen jako„ Úroky z úvěru“. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, protože do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Vzhledem k porušení povinností tak žalovanému vznikla v povinnost zaplatit [právnická osoba] SMS smluvní pokutu v souladu se článkem 12 odrážka [číslo] smlouvy a rovněž zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 s účinností ke dni 27. 11. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 7. 1. 2020. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 3 879 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč a postoupené smluvní pokuty ve výši 879 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí, že v soudním řízení uplatní i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny v níže specifikované výši. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující: nesplacená jistina ve výši 3 000 Kč; smluvní pokuta ve výši 879 Kč; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 311,42 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 6. 7. 2018 do 31. 8. 2019, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně doplňuje, že uplatněný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení je napočítán nejpozději k datu 31. 8. 2019, tj. k tzv. rozhodnému dni dle čl. II. odst. 1 dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 28. 11. 2019 z postoupené jistiny ve výši 3 000 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: rámcová smlouva o úvěru [číslo] jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] výpis z účtu, faktura, platební historie, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 30. 9. 2019, včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne, včetně poštovního podacího archu, výzva k zaplacení, včetně poštovního podacího archu. 4. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z listiny nazvané Rámcová smlouva [číslo] nedatovaného přípisu [právnická osoba], soud zjistil, že [právnická osoba] vytvořila shora označené dokumenty, tyto byly určeny k zaslání žalovanému s tím, nechť je žalovaný podepíše a zašle zpět podepsané této [právnická osoba] v pozici úvěrujícího; podpis žalovaného není na žádné z uvedených listin připojen. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] soud zjistil, že z tohoto účtu je dne 5. 6. 2018 evidována odchozí platba ve výši 3 000 Kč na účet označený jménem a příjmením žalovaného s označením platby rodným číslem žalovaného. Z Faktury soud zjistil, že tuto vystavila [právnická osoba] a účtuje jí žalovanému žalobou uplatněnou částku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně jako postupník se [právnická osoba] jako postupitelem, jejím předmětem bylo postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze spotřebitelských smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky specifikovaných v seznamu pohledávek. Postupované pohledávky jsou identifikovány v seznamu pohledávek. Seznam pohledávek podepsaný postupitelem i postupníkem tvoří přílohu [číslo] této smlouvy a je její nedílnou součástí. Dopisem [právnická osoba] oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za ním ze smlouvy o půjčce postoupena na žalobkyni, současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky; listina byla žalovanému odeslána doporučenou zásilkou. Z Výzvy před podáním žaloby soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval tímto dopisem žalovaného k úhradě jeho dluhu vyplývajícího z posuzované smlouvy uzavřené se [právnická osoba] s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu žalovaným nepodepsanou listinu nadepsanou jako„ Rámcová smlouva o úvěru“, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, nebylo prokázáno ani to, že by byla uzavřena písemně. Žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena ani písemně ani prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. 9. Žalobkyni tak náleží vrácení toho, co bez prokázaného právního důvodu poskytl žalovanému, tj. toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu shora citovaných ust. § 2991 odst. 2 OZ, podle § 2993 OZ. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 3 000 Kč v jedné platbě na jeho účet, která nebyla ze strany žalovaného uhrazena ani částečně. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval žádné úhrady na tuto částku. Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní sou