38 C 108/2021-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 549,63 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne 24. 2. 2017. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši 2 549,63 Kč nejpozději 24. 5. 2017, což však neučinil. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky původního věřitele. Dne 1. 1. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl opětovně vyzýván ke splnění své povinnosti vrátit jistinu půjčky, naposledy předžalobní výzvou s oznámením postoupení, ovšem bezvýsledně, žalobkyně se proto domáhá, aby byl zavázán zaplatit jí částku 8 549,63 Kč na dlužné jistině a poplatku a zákonný úrok z prodlení z této částky od 25. 5. 2017 do zaplacení. 2. K ústnímu jednání, které se konalo dne 7. 10. 2021, se žádný z účastníků nedostavil, přičemž neúčast omluvila pouze žalobkyně, která souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nedatované soud nic podstatného nezjistil, neboť tato listina není ze strany žalovaného podepsána a soudu nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o tom, že by je žalovaný skutečně uzavřel prostřednictvím dálkové komunikace. Naopak z potvrzení o platbě ve spojení se zprávou [právnická osoba] ze dne 26. 8. 2021 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet náležející žalovanému částku 6 000 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vč. podacího lísku soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby seznámen se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ním přešla na žalobkyni a zároveň byl vyzván k plnění výzvou odeslanou 2. 2. 2021 se splatností 3 dny od doručení výzvy. 5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 6. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by její text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalovaného např. skrze kontrolu občanského průkazu či skrze verifikační platbu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 6 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného a k plnění ho vyzvala výzvou odeslanou 2. 2. 2021 se stanovenou třídenní lhůtou splatnosti. 7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 6 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 6 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také právo na úroky z prodlení a dle § 1970 o. z., a zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení od 9. 2. 2021, a to v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného. Soud vyšel z toho, že bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu a první prokázaná výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne 2. 2. 2021. Dle § 573 o. z. se pak tato výzva považuje za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tj. 5. 2. 2021. Žalovanému byla poskytnuta třídenní lhůta k plnění, lhůtu k plnění (do 8. 2. 2021), a tedy od 9. 2. 2021 je žalovaný v prodlení s plněním. Ohledně zbývajících dílčích nároků soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva s tvrzeným obsahem, nebyla tedy prokázána existence tvrzeného nároku co do požadovaných poplatků a smluvní pokuty. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně byla téměř zcela úspěšná a neúspěch se týkal toliko nepatrné části žalovaného plnění. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x 200 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Nakonec soud přiznal žalobkyni 21 % DPH z částky 900 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a částky 400 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.