40 C 101/2021-30 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 12. 2020 ve znění doplnění ze dne 9. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 53 065 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 12. 2019 mezi společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země], jako původním věřitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou prostřednictvím svých webových stránek [webová adresa] dne 11. 11. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru. Původní věřitel poskytl žalované dne 11. 11. 2019 částku 40 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] s identifikací platby uvedením variabilního symbolu [číslo]. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky nejpozději dne 11. 3. 2020. Žalovaná doposud žalobkyni neuhradila částku 53 065,28 Kč. Ke dni postoupení zbývalo splatit jistinu 40 000 Kč, smluvní úrok 12 565,28 Kč a náhradu účelně vynaložené náklady ve výši 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána v článku II. a IV. smlouvy o revolvingovém úvěru, kde je uvedeno, že úroková sazba činí 10,50 % měsíčně. Úrok měla žalovaná platit způsobem popsaným v článku IV. odst. 3 smlouvy o revolvingovém úvěru, tedy pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 11 % ze součtu nesplacené jistiny, úroku a poplatku za čerpání úvěru. Náhrada účelně vynaložených nákladů byla žalované účtována podle čl. VI. smlouvy o revolvingovém úvěru za každou splátku, ohledně které se žalovaná ocitla v prodlení (splátky splatné dne 11. 12. 2019 a 11. 1. 2020). V případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, žalobkyně navrhla, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. 2. Podáním ze dne 9. 7. 2021 žalobkyně vzala částečně zpět co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 065,28 Kč od 12. 3. 2020 do zaplacení. Soud proto v souladu s ust. § 96 odst. 1, odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v účinném znění (dále jen o.s.ř.), řízení v rozsahu uvedeném ve výroku I. zastavil. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. K jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků. 5. Soud provedl k důkazu všechny listiny předložené žalobkyní. 6. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že jako věřitel je v této smlouvě označena společnost [právnická osoba] a jako klient [celé jméno žalované], identifikovaná svým rodným číslem a adresou trvalého bydliště, dále je uvedeno její telefonního číslo a emailová adresa. Touto smlouvou se věřitel zavazuje poskytnout klientovi úvěr do výše úvěrového limitu 80 000 Kč a klient se zavazuje poskytnuté prostředky splatit spolu s úrokem 10,50 % měsíčně a platit věřiteli další smlouvou sjednané poplatky. Předložená smlouva je datována dne 11. 11. 2019 a není podepsána žádnou smluvní stranou. Základní informace o poskytovaném úvěru byly shrnuty v listině Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z předložené listiny [jméno] application info soud zjistil, že číslo žádosti je [číslo], referenční [číslo] datum podání žádosti 11. 11. 2019 14:51:13, požadovaná částka 40 000 Kč, jako žadatelka je uvedena [celé jméno žalované] [právnická osoba] poskytla žalované na její účet č. [bankovní účet] dne 11. 11. 2019 finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Tuto skutečnost vzal soud za prokázanou z Potvrzení o provedené platbě ve spojení se sdělením [právnická osoba] [právnická osoba] vystavovala každý měsíc platební informace, v nichž vždy byla uvedena aktuální celková částka k úhradě k datu splatnosti a celková dlužná částka k datu splatnosti. Variabilní symbol byl ve všech případech [číslo] (zjištěno z Platební informace k 11. 12. 2019, 11. 1. 2021, 11. 2. 2021 a 11. 3. 2021). U žádné z těchto listin nebylo prokázáno její doručení žalované. Dne 3. 8. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a nákladů zastoupení v celkové výši 65 704,20 Kč (zjištěno z Předžalobní výzvy ve spojení s Podacím lístkem). První výzvou, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalované tak byla až dne 12. 7. 2021 žaloba. 7. Žádná skutková zjištění soud nečinil z Obchodních podmínek a Vyčíslení účelně vynaložených nákladů, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené hodnocení věci nadbytečná. 8. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Tuto skutečnost vzal soud za prokázanou ze Smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky a Výzvou k úhradě před podáním žaloby. 9. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovaným elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU [číslo]). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. 10. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně současně neprokázala své tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když k tomu neoznačila žádné důkazy. 11. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř. 12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 40 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a podle § [číslo] odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zák. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná tak neučinila, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby (doručena dne 12. 7. 2021). Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 40 000 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za dobu od 14. 7. 2021, což je první prokázaný den prodlení žalované. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle § 1958 odst. 2 obč. zák. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána. V okamžiku doručení výzvy k plnění, tj. žaloby dne 12. 7. 2020, byla výše zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně. Soud proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v této výši (výrok II.). Ve zbytku soud žalobu zamítnul (výrok III.). 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 53 065 Kč. Soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 40 000 Kč a vyhověl tak žalobě v 75 %. Co do částky 13 065 Kč byla žaloba zamítnuta. Procesní úspěch žalobkyně pak činí