40 C 163/2021-47 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 26. 8. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 805,70 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 28. 2. 2013 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], nyní [právnická osoba]) smlouvu o bankovních produktech a službách na základě které banka zřídila a vedla pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 10. 11. 2017 pak byla mezi žalovaným a bankou uzavřena dispozice k této smlouvě. Dispozice obsahuje ustanovení„ [název]“, kterým byla sjednána možnost čerpání kontokorentu do výše 5 000 Kč a další podmínky čerpání kontokorentu. Před poskytnutím úvěru banka zkoumala úvěruschopnost žalovaného. [právnická osoba] vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti klienta o povolení debetního zůstatku [název] ze dne 11. 8. 2016, když žalovaný žádal o rámec v celkové výši 5 000 Kč. Žádost žalovaného postupitel hodnotil individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi postupitele a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupitel kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR atd. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Hodnocení úvěruschopnosti klienta ze strany banky je vždy individuální. [právnická osoba] vycházela z příjmu, který žalovanému přicházel na jeho běžný a žalovaný deklaroval, že se jedná o jeho měsíční čistý příjem, který byl ve výši 17 782 Kč. Žalovaný zároveň uvedl v žádosti celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 20 000 Kč. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů banka zjistila, že vůči ní měl žalovaný v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 1 308,92 Kč a z externích zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 1 397 Kč. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného, jak je popsáno výše, banka žádosti žalovaného vyhověla a povolila debetní zůstatek [název] s celkovou výši úvěrového rámce 5 000 Kč. Žalovaný kontokorent čerpal průběžně, když 11/ 2017 čerpal kontokorent ve výši 4 499,09 Kč, 12/ 2017 ve výši 4 500 Kč, 13/ 2017 ve výši 4 585,48 Kč, 1/2018 ve výši 6 263,48 Kč, 2/ 2018 8 287,84 Kč a konečně 3/2018 ve výši 10 020,49 Kč. Dne 6. 3. 2018 bylo žalovanému zasláno Oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení [název], jeho dluh byl z běžného účtu převeden na úvěrový, a za to mu byl naúčtován, v souladu se smluvním ujednáním (konkrétně dle čl. V. Spotřebitelské kontokorentní a splátkové úvěry, bod 9 Sazebníku, a rovněž dle Dispozice), poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku na úvěrový účet, tj. poplatek ve výši ve výši 10 % z aktuálního rámce [název], tzn. 500 Kč). Žalovanému bylo rovněž oznámeno, že tento dluh má splatit v 10 splátkách, které byly splatné vždy do 5. dne v měsíci a výše splátky měla být 1 002,05 Kč. Žalovaný po převedení dlužné částky na úvěrový účet neuhradil ničeho. Dne 10. 7. 2018 bylo žalovanému zasláno Oznámení o zesplatnění, na jehož základě se stala dlužná částka okamžitě splatnou (v souladu s 44d písm. a) VOP). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne 29. 6. 2020. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 10 020,49 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 7. 2018 do zaplacení (v období od 11. 7. 2018 do 10. 7. 2019 běžící, za období od 11. 7. 2019 do 11. 3. 2020 kapitalizovaný ve výši 785,21 Kč a od 12. 6. 2020 opětovně běžící z dlužné částky). Dne 29. 6. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání dne 30. 11. 2021 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v účinném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícím zjištěním. Dne 28. 2. 2013 uzavřela [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které banka zřídila a vedla žalovanému běžný účet (zjištěno ze Smlouvy o bankovních produktech a službách). Dne 11. 8. 2016 žalovaný požádal banku o povolení debetního zůstatku ([název]) na svém běžném účtu ve výši 5 000 Kč. V žádosti uvedl, že je zaměstnan od 11. 11 2014 s pracovním poměrem do 30. 12. 2016, s průměrnou výší čistého měsíčního příjmu za poslední 3 měsíce ve výši 17 782 Kč a čistý měsíční příjem domácnosti je 20 000 Kč, přičemž domácnost má jeden zdroj příjmů. Doklad o hlavním příjmu bylo předložené čestné prohlášení a výši příjmu (zjištěno z Žádosti o povolení debetního zůstatku [název] ve spojení s Čestným prohlášním o zasílání mzdy). Z předloženého Výpisu závazků vyplývá, že žalovaný splácel měsíčně spotřebitelská úvěr, a to splátkou ve výši 1 396 Kč, dále čerpal kontokorent ve výši 10 000 Kč se splátkou 500 Kč a produkt [název] [název] ve výši 45 000 Kč s výší splátky 808,92 Kč. [právnická osoba] žádosti vyhověla až dne 10. 11. 2017 a povolila žalovanému přečerpání účtu ([název]) do výše limitu 5 000 Kč (zjištěno z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 28. 2. 2013). Počáteční zůstatek na běžném účtu žalovaného činil v listopadu 2017 částku - 4 499,09 Kč. Na tomto účtu probíhaly v období od 2. 11. 2017 do 5. 3. 2018 platební operace v podobě vkladů, výběrů/provedených plateb žalovaným a účtování úroků a poplatků bankou. V rozhodném období byly na účet připsány částky v celkové výši 37 045,28 Kč a žalovaným byla čerpána částka v max. celkové výši 36 654,97 Kč. Do této celkové čerpané částky nebyly započteny naúčtované úroky (povolený, nepovolený debet) a ani žádné bankou účtované poplatky (za zaslání upomínky, za vymáhání, účetní inkaso, za překročení povoleného limitu). Dne 5. 3. 2018 byla z tohoto účtu převedena částka 10 020,49 Kč na otevřený úvěrový účet (zjištěno z Výpisů z běžného účtu). Dopisem ze dne 13. 2. 2018 oznámila banka žalovanému, že s okamžitou účinností ruší povolený limit [název] na jeho běžném účtu a současně jej vyzvala k úhradě celého debetního zůstatku ve výši 8 087,84 Kč (zjištěno z Ukončení poskytování produktu [název] k běžnému účtu). Dopisem z 6. 3. 2018 oznámila banka žalovanému, že zrušila poskytování produktu [název] a dluh ve výši 10 020,49 Kč z běžného účtu žalovaného převedla na nově otevřený účet [číslo]. Současně banka žalovaného vyzvala, aby dluh uhradil v 10 splátkách (zjištěno z Oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení [název]). Dopisem z 10. 7. 2018 banka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 10 020,49 Kč nejpozději do 24. 7. 2018 (zjištěno z Oznámení o vyčíslení dluhu). Oznámení bylo odesláno žalovanému dne 12. 7. 2018 (zjištěno z Poštovního podacího archu z 12. 7. 2018). Dne 5. 3. 2018 otevřela banka žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet]. K tomuto dni činila debetní obrat částka - 10 020,49 Kč. Po celou dobu vedení tohoto účtu zůstávala tato částka neměnná, pouze každý měsíc se zvyšovala částka vypočteného úroku. Ke dni 17. 6. 2020 evidovala banka na úvěrovém účtu žalovaného jistinu po splatnosti ve výši 10 020,49 Kč a splatný úrok z prodlení z jistiny ve výši 785,21 Kč (zjištěno z Výpisů z úvěrového účtu). S účinností od 16. 6. 2020 byla pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne včetně potvrzení o úhradě). Dopisem ze dne 25. 6. 2020 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru [číslo] na žalobkyni (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky). Dne 29. 6. 2020 odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku, v níž žalovaného vyzval k úhradě částky 10 805,70 Kč spolu s příslušenstvím do 7 dnů ode dne doručení této výzvy (zjištěno z Předžalobní upomínky ve spojení s Podacím archem ze dne 29. 6. 2020). 5. Z důvodu nadbytečnosti soud nečinil žádná skutková zjištění ze Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] z 1. 11. 1999, neboť tato by s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci byla nadbytečná. 6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby. 7. Po právní stránce soud zhodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmět