40 C 250/2020-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 1 882,89 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela prostřednictvím svých webových stránek [adresa] s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 900 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 900 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 982,89 Kč nejpozději dne [datum]. Žalovaná byla k úhradě dluhu upomínána. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se nevyjádřila. 3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [číslo] [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované [jméno] [příjmení], u níž je dále uvedeno datum narození, rodné číslo, adresa, číslo OP, email a bankovní spojení. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 900 Kč s úrokem ve výši 40 % ročně a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 375,39 Kč (po slevě) / 982,89 Kč (před slevou). Celková částka k úhradě činila 1 286,21 Kč (po slevě) / 1 912,48 Kč (před slevou). Datum poskytnutí úvěru bylo [datum] a splatnost úvěru byla stanovena dne [datum] Smlouva je podepsána úvěrujícím dne [datum] Vedle místa, kde má být podpis úvěrovaného (klienta), je vytištěno jméno„ [celé jméno žalované]“ a pod ním SMS kód:rf7d. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Dne [datum] byla z účtu [právnická osoba] odeslána částka 900 Kč na číslo účtu uvedené u jména žalované ve smlouvě o úvěru (zjištěno z Potvrzení o platbě). Ze Smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. [číslo] byla postoupena na žalobkyni. Původní věřitel oznámil žalované dopisem ze dne [datum] postoupení pohledávky na žalobkyni, které bylo odesláno žalované společně s předžalobní výzvou téhož dne. Z výpisu informačního systému základních registrů soud zjistil, že původní příjmení žalované bylo [příjmení]. 5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 6. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by [právnická osoba] uzavřela s žalovanou tvrzenou smlouvu o úvěru, ani že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 900 Kč. 7. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovanou elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. 8. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala poskytnutí jakýchkoli finančních prostředků svým právním předchůdcem žalované. Předložený důkaz Potvrzení o platbě pouze prokazuje, že z účtu právního předchůdce žalobkyně byla odeslána částka 900 Kč. Žádným z předložených důkazů pak nebylo prokázáno připsání těchto peněžních prostředků na účet žalované. 9. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř. 10. S ohledem na vše výše uvedené soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. 12. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.