40 C 63/2021-25 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 12. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 5 040 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] s.r.o. uzavřela prostřednictvím svých webových stránek [webová adresa] s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované dne 5. 4. 2017 úvěr ve výši 4 500 Kč na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 450 Kč nejpozději dne 5. 5. 2017. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. V případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, žalobkyně navrhla, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že se domnívá, že dlužnou částku uhradila přímo [právnická osoba] s.r.o. V minulosti měla více půjček a v okamžiku podání vyjádření u sebe nemá k dispozici své dokumenty a doklady. Pro případ, že dlužnou částku doposud neuhradila, požádala o splátky, jejich výši však nenavrhla. 3. K ústnímu jednání konanému dne 27. 8. 2021 se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, ačkoli byly řádně a včas předvolány. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Rámcová smlouva [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované označené jako klient [celé jméno žalované], u níž je dále uvedena adresa trvalého bydliště, která je shodná s adresou faktického bydliště, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Smlouva je podepsána úvěrujícím a v místě podpisu klienta je vytištěno 13:39, 2017 [číslo], [celé jméno žalované] s dodatkem, že smlouva byla klientem podepsána elektronicky. Z listiny Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované označené jako klient [celé jméno žalované], u níž je dále uvedena adresa trvalého bydliště, která je shodná s adresou faktického bydliště, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 0,27 %, který byl zahrnut v platbě poplatku za poskytnutí úvěru, a jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 540 Kč. Celková částka ve výši 5 040 Kč měla být klientem uhrazena dne 5. 5. 2017. V místě podpisu klienta je vytištěno 13:39, 2017 [číslo], [celé jméno žalované] s dodatkem, že smlouva byla klientem podepsána elektronicky. Z listiny Profil uživatele soud zjistil, že v elektronickém systému byly evidovány o osobě [celé jméno žalované] shodné údaje, které byly uvedeny ve smlouvách. U tohoto klienta byly evidovány dvě smlouvy, a to smlouva [číslo] ze dne 23. 12. 2016 na částku 4 500 Kč a smlouva [číslo] ze dne 5. 4. 2017 na částku 4 500 Kč. Obě smlouvy byly v systému evidovány jako ukončené. U smlouvy [číslo] byl evidován k 22. 5. 2019 dluh v celkové výši 6 037 Kč, což soud zjistil z listiny Informace o smlouvě [číslo]. Z žalobkyní předložených důkazů soud nevzal za prokázáno, že by mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedených listin nepodává. 5. Naopak z listin [anonymizováno] uživatele, [anonymizováno] o smlouvě [číslo] Výpisu z účtu ve spojení se sdělením [právnická osoba] vzal soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne 6. 4. 2017 částku v celkové výši 4 500 Kč. Poprvé byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni, které bylo odesláno žalované společně s předžalobní výzvou dne 26. 7. 2019. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalované, byla až dne 10. 2. 2021 žaloba. 6. Tvrzení žalované, že by žalovaná uhradila svůj dluh přímo poskytovateli úvěru, nebylo prokázáno. 7. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Tuto skutečnost vzal soud za prokázanou ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně Přílohy [číslo] ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky. 8. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovanou elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU [číslo]). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 4 500 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a podle § [číslo] odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zák. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná tak neučinila, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby (doručena v pondělí dne 10. 2. 2021). Soud proto žalobě vyhověl ohledně žalované částky 4 500 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za dobu od 12. 2. 2021, což je první prokázaný den prodlení žalované. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle § 1958 odst. 2 obč. zák. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána. V okamžiku doručení výzvy k plnění, tj. zesplatnění nároku, byla výše zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Soud proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v této výši. 10. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování obě účastnice vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit je dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem obě účastnice se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravily o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně se původně žalobou domáhala zaplacení částky 5 040 Kč. Soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 4 500 Kč a vyhověl tak žalobě v 90 %. Co do částky 540 Kč byla žaloba zamítnuta. Procesní úspěch žalobkyně pak činí rozdíl mezi úspěchem v 90 % a neúspěchem ve 10 %, tj. 80 %. Plně úspěšné žalobkyni by vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč (plus DPH), sestávající z odměny za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí věci, odes