16 C 164/2020-107 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném náhrady nemajetkové újmy na zdraví formou bolestného ve výši [částka], náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] a zadostiučinění ve výši [částka]. K věci uvedl, že v dubnu 2017 se z důvodu zdravotních obtíží podrobil na neurologické příjmové ambulanci NsP [obec] CT AG se zjištěním stenozy 75% vlevo. Z důvodu tohoto zjištění bylo kontaktováno KCC FNO (MUDr. [příjmení]), který doporučil tzv. konzervativní postup. V době od [datum] do [datum] byl žalobce následně hospitalizován v Karvinské hornické nemocnici, kde byla provedena Neurosonologie. Na základě tohoto vyšetření byla mj. zjištěna stenoza ACI vlevo 80- 90% a stenoza ACE vpravo 40- 50%, AS pláty v obou karotických bifurkacích. Po tomto zjištění byla po dohodě s žalobcem odeslána neurovaskulární konzultace do KCC [obec] a žalobce byl dne [datum] propuštěn domů s doporučeními a předepsanou medikací. Následně na doporučení cévního semináře FNO byl žalobce indikován k provedení zákroku nazvaného EAC ACI (karotická endarterectomie) a po seznámení žalobce s postupem a riziky zákroku formou tzv. informovaného souhlasu žalobce se zákrokem souhlasil. Před provedením operačního zákroku byl žalobcův zdravotní stav opakovaně vyšetřen a to nejprve při příjmu na neurologické příjmové ambulanci NsP [obec], poté při příjmu v Karvinské hornické nemocnici a.s., konečně pak také byla provedena předoperační prohlídka u žalované, s tím že u žalobce nebyla před provedením operačního zákroku u žalované zjištěna žádná porucha zraku. Žalobce před operací nebral vůbec žádné léky, teď bere léky na tlak a cholesterol.Zákrok EAC ACI byl u žalované proveden dne [datum] operatérem MUDr. [jméno] [příjmení]. Pooperačně žalobce udával zhoršení vizu na levém oku, jak vyplývá z propouštěcí zprávy žalovaného oddíl "Laboratorní a paraklinické vyšetření". Po výše popsaném operačním zákroku bylo vyžádáno oftalmologické vyšetření u žalované, které bylo provedeno den po operaci, tedy dne [datum], kdy v rámci vyšetření byl zjištěn nález embolizace do a. centralis retinae, s tím že byl doporučen konzervativní postup, následně byl žalobce propuštěn do domácí péče s doporučeními a medikací. Žalobce po prodělaném operačním zákroku zcela přišel o zrak v levém oku, bez možnosti jakékoliv nápravy, což výrazně ovlivňuje jeho rodinný a společenský život, ovlivněny jsou nejen aktivity jeho každodenního života. Před výše popsaným operačním zákrok žil žalobce zcela normální a aktivní život, byl především aktivním řidičem a manželem. S ohledem na to, že jeho žena prodělala mozkovou mrtvici, tak ji vozil na různá lékařská vyšetření a pro léky. Autem jezdili společně za rodinou až do [obec], rovněž jezdili na společenské návštěvy svých známých. Poté, co žalobce přišel o zrak, tak už neřídí vůbec, s ženou nenavštěvují svou rodinu ani přátele. Automobilismus byl navíc jeho velkým koníčkem, kterému se však již nemůže aktivně věnovat. Po ztrátě zraku je žalobce velmi špatně pohybově koordinován, zakopává o nerovnosti, takže se to v jeho běžném životě projevuje každý den, např. v zimě nevidí hrboly na cestě, při běžné chůzi často do někoho vrazí, ztrácí rovnováhu a koordinaci. Každý den po probuzení se mu vrací negativní myšlenky spojené se ztrátou zraku, s čímž se nesmířil, což má velký vliv na jeho psychiku, špatný psychický stav přenáší i na svou manželku a okolí. Žalobce pořád přemýšlí nad tím, proč se mu to stalo, doposud se se svým omezením nevyrovnal, což má u něj špatný vliv na jeho psychiku a vede k častým depresím. Ztráta zraku ho postihla při každodenním životě. Po probuzení žalobci trvá, než se mu začne dařit koordinovat své pohyby, tak aby neztrácel rovnováhu. Špatně se mu čtou noviny, špatně se mu sleduje televize, takové aktivity ho nyní nadmíru vysilují, bolí ho z toho hlava a zdravé oko je velmi unavené. Žalobce byl před ztrátou zraku aktivním kutilem, teď už se tomu nemůže věnovat, protože mj. špatně odhaduje vzdálenosti, netroufne si ani na běžné opravy, před ztrátou zraku rád pomáhal svým sousedům, teď už se tomu však nemůže věnovat, má totiž strach, aby při kutilství nepřišel i o druhé oko. Žalobce má pocit, že když přišel o zrak v levém oku, tak se tím snížila jeho společenská hodnota a jeho společenské uplatnění, nechce o ztrátě zraku nikomu říkat, stydí se za to. Před operací byl aktivní a společenský člověk, teď má pocit, že se vše negativním způsobem změnilo. U žalobce proto došlo ke vzniku psychické újmy, když v důsledku ztráty zraku se u něj projevuje smutek, snížení sebevědomí a pocity zklamání. Před provedením výše popsaného operačního zákroku, byl žalobce seznámen s možnými komplikacemi a riziky formou tzv. "informovaného souhlasu pacienta s výkonem", na základě kterého dal souhlas s provedením operačního zákroku. V popsaném souhlasu však nebyl žalobce řádně poučen o možných následcích operačního výkonu, když zejména nebyl poučen o tom, že následkem provedené operace u něj může dojít k poškození, nebo ztrátě zraku. Nebyla uvedena ani žádná jiná (obdobná) informace, na základě které by si žalobce mohl dovodit vznik takového nepříznivého následku. Pokud by byl řádně poučen o možnosti vzniku ztráty zraku, nebo jeho poškození, pak by se operaci nepodrobil. Má proto za to, že je zde dána příčinná souvislost mezi absencí řádného poučení žalobce formou informovaného souhlasu obsahujícího upozornění na možnou ztrátu nebo poškození zraku a vzniklé újmy na jeho zdraví - ztráty zraku. Pro žalobce je zrak tím nejdůležitějším smyslem. Ztráta zraku jej hluboce zasáhla a zcela mu (i jeho blízkým) změnila život k horšímu. V důsledku absence řádného poučení žalobce před operačním výkonem došlo k zásahu do jeho tělesné integrity, do jeho přirozených práv a ke vzniku odpovědnosti žalované jako poskytovatele zdravotních služeb za způsobenou újmu nedostatečným poučením žalobce. Žalobce před podstoupením operačního zákroku nemohl dostatečně zodpovědně zvážit riziko operačního zákroku, když si nebyl vědom rizik operace a jeho souhlas byl pouze formální. Pokud by znal riziko ztráty zraku, pak by se operačnímu zákroku nepodrobil. Žalovaná proto odpovídá za vzniklou újmu z titulu práva na ochranu osobnosti, neboť zasáhla do jeho tělesné integrity bez jeho informovaného souhlasu a proto je povinna nahradit mu nemajetkovou újmu z titulu práva na ochranu osobnosti ve formě poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. Dle žalobce nebylo při provádění operačního zákroku postupováno správně, když nebyl zvolen takový postup, který by byl adekvátní charakteru zjištěného zdravotního stavu a věku žalobce a který by byl k žalobci šetrný a nezpůsobil by mu ztrátu zraku. Navíc v případě, že by se mu od žalované dostalo řádného poučení o možných rizicích operačního zákroku, nedal by k danému operačnímu zákroku souhlas a operaci by nepodstoupil. Proto je zde rovněž dána příčinná souvislost mezi absencí řádného poučení a vznikem újmy na zdraví - ztráty zraku. Bolestné představuje kompenzaci za vytrpěné bolesti přechodného rázu, a to bolesti fyzické i psychické, rovněž jde o náhradu za dočasné obtíže spojené s průběhem léčby ztráty zraku. Žalobce v souvislostí se ztrátou zraku pociťuje jednak fyzickou bolest v levé části obličeje kolem oka, ztráta zraku je pro něj nepříjemným prožitkem, trpí poruchami rovnováhy při chůzi, došlo k omezení jeho zorného pole a k poruše prostorového vidění. Pokud jde o náhradu za ztížení společenského uplatnění, pak se jedná o kompenzaci, která by měla poškozenému kompenzovat trvalé omezení jeho běžného dosavadního způsobu života a jeho současné vyřazení z různých sfér společenského života ztrátou zraku. Dále se u žalobce projevuje psychická bolest v podobě smutku, deprese, strachu a obavy z dalších následků. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě uplatněné částky, žalovaná však na předžalobní výzvu ze dne [datum] nereagovala. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Namítala, že veškeré její postupy v rámci péče o žalobce, a to jak při indikaci pacienta k operaci, v předoperačním období, během operaci i při operačním výkonu byly v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, tedy lege artis. V průběhu hospitalizace žalobce v Karvinské hornické nemocnici, kde byla zjištěna stenóza ACI vlevo 80 – 90 % a stenóza ACE vpravo 40- 50%, AS pláty v obou karotických bifurkacích, byl jeho stav konzultován s Neurologickou klinikou FN [obec]. Ve standardním termínu byl žalobce zařazen do cévního indikačního semináře, který proběhl dne [datum], a byl indikován přímo k časné operaci karotické tepny – endarterectomii, tzn. odstranění arteriosklerotického plátu z karotické tepny. Operace je indikována jako prevence akutní cévní mozkové příhody, resp. opakování cévní mozkové příhody u pacienta s již proběhlou příhodou. Protože se u většiny případů jedná o preventivní zákrok, rizika operace musí být menší než riziko akutní cévní mozkové příhody, a to včetně rizika úmrtí. Možné komplikace uvedeného zákroku jsou popsány v informovaném souhlasu, se kterým se žalobce před operac